Co získáme přestavbou náměstí?

Každého, kdo sledoval diskusní večer k podobě nového náměstí v Úvalech, určitě zaujaly odpovědi na otázky týkající se fungování náměstí po proinvestování desítek milionů korun. Představíme si nyní dopady přestavby náměstí v Úvalech…

Po prezentacích plánů přestavby náměstí nebyl v Životě Úval v minulých letech komentován dopad této změny. Pro rekapitulaci jsem nyní několik otázek položil starostovi města p. Boreckému. Protože jsou odpovědi zajímavé a mohou více objasnit budoucí fungování náměstí, zveřejníme je také v tomto příspěvku.  Jak potvrdil pan Filip Tittelbach z A.LT ARCHITEKTI v.o.s. (firmy projektující náměstí) jsou odpovědi „dostatečné a výstižné … připravené po vzájemné dohodě“ a můžeme je tedy brát i jako názor A.LT.

V roli aktivně diskutujícího při prezentaci byl mezi laickou veřejností také projektant staveb Peter Kytlica, který v Úvalech bydlí a k plánůn přestavby se již kriticky vyjádřil. I on dostal možnost odpovědět na stejné otázky, aby bylo možné porovnat různý pohled na zvolené řešení podoby náměstí.

/Redakční poznámka: Ani jeden z tázaných předem nevěděl o následném nápadu na vznik tohoto článku a neměl k dispozici odpovědi druhého dotázaného./

1/ Kde budou zastavovat lidé při vysazování dětí do školy?

Petr Borecký: V řešeném území jsou v Riegrově ulici 3 + 3 podélná parkovací stání po obou stranách ulice, která slouží k zastavení rodičů a vysazení dětí (nikoliv pro krátkodobé parkování). Pokud budou rodiče dětí potřebovat na určitou dobu auto odstavit a doprovodit své děti k hlavnímu vstupu do školy, musí využít parkovací místa v prostoru náměstí. Pokud tato místa nebudou obsazena dlouhodobě parkujícími řidiči, předpokládáme, že v době před osmou hodinou ranní budou z velké části volná.
Další možnost pro krátkodobé odstavení auta je v ulici Podhájí, případně bude na dalších parkovištích, která město zřídí v docházkové vzdálenosti náměstí (např. lom). Podotýkám, že umístění školy v samém centru města, v dané zástavbě a v daných parametrech uliční sítě, nikdy nenabídne optimální možnost pro rodiče všech žáků pohodlně předjet před školu a auto odstavit.

Peter Kytlica: Dalo by se asi „přidělat“ pár krátkodobých zastavení, ale provoz při výsadku dětí za stávajícího průtahu ranní dopravy to neřeší. Předpokládám, že rodičovská auta jezdí jak od závor, tak od Penny. Hustota ranního provozu dětí, studentů, rodičů, zastavujících a rozjíždějících se aut a do toho běžná doprava (zkratka do Jiren) musí připomínat orientální tržiště. Je zajímavé, že poměrně velký počet malých „plechových“ auto-incidentů je na parkovištích u obchodních center. Možná by stálo za úvahu vytvořit systém školního autobusu, který by svážel děti ze „sběrných míst“ (Úvaly Jih-Slovany, Úvaly Sever-Hodov, Setých) ráno a mohl by zajet až před školu.
Tento problém měl být vyřešen v rámci návrhu dostavby školy. Pokud vím (možná se mýlím) v zadání to nebylo.

2/ Kde budou zastavovat lidé při nákupu? Lze v projektu doplnit parkovací místa alespoň na současný počet?

Petr Borecký: Pro krátkodobé odstavení je v prostoru náměstí navržen maximální počet stání. Odstavná stání nejsou pouze tam, kde je podle nás vhodné mít plochu využitou jiným účelem než parkováním automobilů. Např. kašnou, stožárem na vlajku, lavičkou, stromem, pomníkem či památníkem.
Dodržet současný počet odstavných stání je podle našeho názoru nesprávné, neboť dnes auta parkují zčásti velice živelně, v některých případech v místech, která nelze považovat za standardní a bezpečná stání, případně ve vjezdech do okolních domů. Je mimo jakoukoliv pochybnost, že režim parkování v řešeném území musí být důsledně regulován.
Musí být zamezeno dlouhodobému parkování tak, aby odstavná stání mohla sloužit návštěvníkům obchodů, restaurací a úřadů, které jsou na náměstí situovány. Pokud bude kontrolováno dodržování pravidel parkování, domníváme se, že počet odstavných stání pro výše uvedené účely je dostatečný.
Návrh náměstí ale při nejlepší vůli nedokáže vyřešit problém, kterým je dlouhodobé parkování vozidel majitelů domů na náměstí, kteří nedokáží odstavit svá auta na vlastním pozemku.

Peter Kytlica: Vždycky lze rozšířit kapacitu navrhovaného krátkodobého parkování na současný stav. Ale proč tedy dělat novou drahou „kosmetickou“  úpravu stávajícího stavu?

3/ Budou širší chodníky s nepřekážejícími stromy? Lze posunout vozovku ve prospěch volného prostranství a dočasného parkování?

Petr Borecký: Plocha náměstí je v principu tvořena třemi povrchy – kamennou dlažbou jemnější z žulových kostek 6 – 8 cm na chodnících, kamennou dlažbou hrubší v ostatních plochách vyjma komunikace (např. v místech parkovacích stání) a komunikací samotnou s asfaltovým krytem.
Cílem od počátku návrhu bylo, aby přechody mezi jednotlivými povrchy nebyly příliš výrazné a netvořily bariéry. Plocha chodníků a ostatních dlážděných ploch je v jedné úrovni. Stromy v náměstí se architekti snažili situovat mimo chodníky, musí ale respektovat vedení podzemních sítí.
Komunikace, která prochází přes náměstí, patří do kategorie III. třídy a z tohoto titulu jí nelze osadit výškově do stejné úrovně, jako jsou okolní dlážděné plochy. Nám by se to sice líbilo (a z okolních států jsou známy příklady sdílených zón, které fungují velice dobře), předpisy to ale neumožňují.
Proto bylo navrženo a projednáno kompromisní řešení, kdy vozovka je výškově oddělena od okolních ploch kosým žulovým obrubníkem výšky 8 cm. Aby byli podpořeni  chodci a ostatní nemotorizovaní uživatelé náměstí, navrhli jsme také její zúžení na přípustné minimum právě ve prospěch okolních dlážděných ploch. Jelikož nízký obrubník netvoří zásadní bariéru, lze z vozovky snadno najíždět na dlážděnou plochu do odstavných stání a vjezdů do domů a v odůvodněném případě dlážděnou plochu použít i pro objíždění překážky, pokud se vyskytne ve vozovce.

Peter Kytlica: „Šíbování“ vozovkou semo-tamo není podle mne moc účelné. Šířka mezi jižní a severní frontou domů kolem „náměstí“ je daná a vždy bude nějaká strana nespokojená s šířkou volné (nebo parkovací) plochy před svými domy.

4/ Lze zvýšit počet stromů? Lze v projektu omezit zmíněné velkoformátové betonové květináče ve prospěch živých rostlin a stromů?

Petr Borecký: Za předpokladu dodržení ochranných pásem podzemních sítí je zvýšení počtu stromů možné. Navržená koncepce počítá s menším počtem větších stromů, které vyšší korunou umožní využívat i plochy pod nimi. Zakrslé a stříhané stromy (viz dnešní hlohy) podle našeho názoru charakteru náměstí nesvědčí.
Větší počet stromů je navíc samozřejmě v protikladu s případným navyšováním odstavných stání. Navržené betonové květináče vnímáme jako doplněk, který je možné využívat více způsoby. Kromě samotného osázení květinami mohou sloužit jako lavičky či prvky vymezující a dělící různé plochy. Pozitivním faktem je, že jejich osazení je nezávislé na inženýrských sítích a pokud se ukáží jako nadbytečné či bude zanedbána jejich pravidelná údržba, je snadné je nechat odstranit. Jelikož plocha náměstí není nikterak rozlehlá, nevidíme důvod do ní vkládat zelené plochy trávníků či záhonů, což je mimo jiné podpořeno i tím, že z náměstí je to do skutečné zeleně pouze pár kroků.

Peter Kytlica: Je potřeba si přiznat, že jakákoliv zeleň omezuje, už tak malý, dopravní prostor na „náměstí-průtahu“. Ta zeleň v návrhu náměstí spíše vyšla z řešení a je umístěna tam, kde „nevadí“. Betonové květináče to je z nouze ctnost, nakonec nezapomeňme na Prahu 5 a jejich kauzu z betonovými truhlíky. V Újezdě /red. pozn.: v Běchovicích/  taky zrovna nepůsobí (na mě) moc esteticky betonové truhlíky (natřené na hnědo !!!!!!!!!) se živořícími stromky. Mám osobní negativní zkušenost, kdy jsme se nechali přemluvit investorem a použili betonové velko-květináče. Za dva roky jsem se za to styděl, protože stačilo jedno suché léto a zeleň navždy zhnědla …. Ale to je téma pro zahradníky. Myslím si, že je lépe udržovatelná větší souvislá zelená plocha, posazená do rostlého terénu, ale na tu není ve stávajícím prostoru místo.

5/ Jaký lze předpokládat dopad na fungování náměstí?

Petr Borecký: Dovolím si vyjádřit přesvědčení, že dopad úpravy náměstí bude jednoznačně pozitivní. Ve veřejné diskuzi byla architektům trochu vyčtena malá invence – s tímto do značné míry souhlasíme, protože podle našeho názoru není nutné překvapit velkými gesty, nýbrž pouze napomoci neokázalým způsobem ke kultivaci stávajícího stavu. Třeba použitím kvalitních materiálů, jako je žulová dlažba z lokálních lomů, na úkor uniformní betonové zámkové dlažby. Byli bychom velice rádi, aby po realizaci naší úpravy bylo náměstí flexibilním prostorem, který dokáže uspokojit různé potřeby obyvatel i návštěvníků města.

Peter Kytlica: Dopad na náměstí bude fatální. Podle mne se změní charakter celého řešeného prostoru a je potřeba si položit zásadní otázku:
Proč přijít (nebo přijet)  na náměstí?

  • velkonákup potravin zařídím u marketů s nákupním vozíkem
  • drobný nákup ( pečivo, noviny, drogerie, ….. ) si pořídím při procházce (pokud je slušné počasí) a pokud jsem v dochozí vzdálenosti – odhaduji cca 15 minut
  • nákup ostatního zboží je vázán na jeho atraktivitu
  • restaurace – oběd pro pravidelné klienty – to je limitováno možností zaparkovat
  • restaurace – oběd pro pasanty – to je limitováno informovaností a možností zaparkovat (pokud jedu náhodou kolem, ale nevidím místo na zaparkování, jedu jinam)
  • restaurace večer – to je limitováno možností zaparkovat
  • jen tak „na čumendu“ – pokud tam bude „něco“, proč tam jít – výstava, koncert, trh, knihovna,  …..

Pokud se Úvaly budou rozrůstat je „jedno“ centrální náměstí v jeho možnostech neudržitelné. Větší část obyvatel se bude pomalu přesouvat na „okrajové“ části a od centrální části Úval budou odděleny rušnými komunikacemi (Praha – Kolín, Pražská – Riegrova, Jirenská). V těchto okrajových částech budou vznikat nová centra – buď u obchodních budov (viz Újezd), nebo kolem školek, nebo na neprodaných parcelách („divoká hřiště“).
A „znovu-zcelením“ Úval se, pokud vím, nikdo nezabývá. …..
Přitom by bylo pěkné, kdyby historické náměstí bylo výchozím bodem pro (cyklo)turistiku do okolí Úval. Nádraží je za rohem a je to přirozená křižovatka turistických tras.

náměstí

Děkujeme za odpovědi.
Podle informace starosty města se s tématem setkáme ještě v příštím čísle měsíčníku Život Úval (na začátku dubna 2015). Se zahájením stavby průtahu a náměstí lze nejdříve počítat v roce 2016. Náklady na komunikaci bude hradit Středočeský kraj (jen 520 m komunikace na náměstí cca 24 mil. Kč), náklady na ostatní plochy náměstí bude hradit město Úvaly (cca 20 mil. Kč). Celková investice „průtahu“ i s náměstím se odhaduje na 144 mil. Kč. Lze očekávat, že stavba v centru města bude trvat přibližně rok.

Téma nového náměstí se na Uvaly.cz objevilo již v příspěvcích:

 

Written by