Ing. Romanu Bubákovi in memoriam

Před týdnem jsme se rozloučili s Ing. R. Bubákem. Pohřeb byl natolik morálně silným zážitkem, že jsem se ujala nekrologu. Přemýšlení po této události nabité důstojností, vlastenectvím, husitskou tradicí je návodem, jak skoncovat s komunismem: nestýkat se s morálně nevhodnými lidmi, ignorovat je na společenských setkáních, dát jim najevo svou duševní převahu… např. otázkou, které zájmy jsou Vám bližší, zda zájmy České republiky, nebo zájmy Ruska? Nikoliv nenávist, kterou do nás zasili, ale kladené otázky jako Sokrates, což odpovídá našemu švejkovskému naturelu. Proto bych doporučovala  poučit se v historii 20. století….

19. března 2015  zemřel na zápal plic Ing. Roman Bubák.  Letos by se dožil plodných 86 let.

Do českobrodského kostelíčka Československé církve evangelické se s ním  vedle zarmoucené rodiny přišli rozloučit skauti ve stejnokrojích s prapory, přátelé, předseda Ústřední rady Svazu Pomocných technických praporů p. Jiří Růžička, farář a farářka zmíněné církve, celkem asi 150 současných či bývalých Úvaláků. Rozloučení a poděkování devadesátiletého skauta z Českého Brodu jako by naplnilo celý sakrální prostor láskou, vděčností a lidskou vznešeností. Před kostelíčkem zazněla  na závěr trubka se  skautskou večerkou. Mnohé ruce se vztyčenými třemi prsty a spojeným palcem s  malíčkem  se zvedly do výše ke skautskému pozdravu.

Roman Bubák se narodil  do středně stavovské rodiny bankovního úředníka. Jak přednesl p. J. Růžička: „bratr Bubák patřil společně s námi k poslední generaci, která byla nejen rodiči, ale tehdy i ve škole, v církvi, Skautu, i v Sokole vychována v duchu T. G. Masaryka k vlastenectví, k pravdě, slušnosti nejen ke svým rodičům, ale i ke všem občanům a k lásce k přírodě. Lidé se ještě v městečkách vzájemně zdravili  a byli ochotní pomoci svému bližnímu, kdykoliv to bude potřeba.“ Po maturitě začal  R. Bubák studovat na vysoké škole zeměměřičství, ale po udání z Úval ho čekaly nucené práce v rámci Pracovně technických táborů v ostravském dole Hedvika. Jako skaut a křesťan vyznával morální zásady včetně čestnosti a pravdomluvnosti, jeho tatínek v Úvalech založil skautský oddíl, ale v 50. letech se stále zostřoval třídní boj. Po roce nuceného přerušení studia mu byla délka tzv. vojny kvůli nalezené bibli prodloužena. Po návratu se mu podařilo dostudovat a věnovat se svému povolání v zeměměřičství.

Se svou první ženou, která zemřela ve středním věku na  srdeční vadu, měl  syna Romana. Po letech se mu z druhého manželství narodil druhý syn Jan, kterého ovlivnil svým zájmem o hudbu. Aktivní křesťanská rodina navštěvovala bohoslužby Československé církve evangelické. V poslední třetině života se  Ing. R. Bubák věnoval nejen svým milovaným chryzantémám, zpíval v místním pěveckém sboru, po roce 1989 vedl oddíl vlčat podruhé obnoveného skautského střediska, jež nese jméno jeho otce. Celoživotně vyznávané zásady zesnulého pomoci bližnímu bez upozorňování na sebe sama vyzněly v založení charitativních sbírek úvalských skautů, předčítání seniorům v domově důchodců.  Jako předsedovi revizní komise Svazu PTP mu bylo ministrem obrany v r.  2014 uděleno za mnohaletou obětavou činnost vojenské rezortní vyznamenání  Záslužný kříž III. stupně, což jsme se díky jeho skromnosti dozvěděli až na pohřbu.

Píši na Velký pátek, kdy vzpomínáme na zatčení, odsouzení a ukřižování Ježíše Krista, jenž se za nás obětoval. Ing. Roman Bubák toto biblické poselství o pomoci bližnímu, poskytování času, námahy, znalostí, nabídnutí jakékoliv oběti nejen opakovaně četl, ale celým svým životem žil.  Jeho požehnaný život se naplnil v r.  2015, v roce plném reminiscencí na morální odkaz před šesti sty lety upáleného mistra Jana Husa, jenž hledal pravdu a Kristovo poselství lásky jen v Bibli. Jeho odkaz osobní odpovědnosti, abychom vždy zkontrolovali, zda příkaz nadřízeného není v rozporu s božím zákonem, s morálkou naší evropské civilizace, je živý dodnes.
Také Ing. R. Bubák se celý život řídil desaterem božích přikázání  a slovem Bible.

V březnu odešel svědomitý, skromný, vzdělaný a mravní člověk.
Za všechny zarmoucené přátele a sousedy děkuje za vše PhDr. Lenka Mandová, Úvaly

 

Written by