Reklama:  

S K A R A

citace z knihy Ilustrovaná encyklopedie Českých hradů
Tomáš Durdík
LIBRI 1999

SKARA (původně zřejmě Stará, v novověku zbytky hradu zvány též Úvaly, okr. Praha-východ) - zaniklý hrad na širokém ostrožnovitém návrší nad potokem Výmolou jihozápadně od Úval.

Skara (Úvaly). Romantická zřícenina ve 40. letech 19. století na rytině J. Richtera podle kresby F. A. Hebera

Historie hradu není jasná. Historické zprávy, uvádějící lokalitu Stará se zřejmě dotýkají tvrze Stará (Starých hradů) u Libáně. V této souvislosti je však nutno upozornit, že otec arcibiskupa Arnošta z Pardubic se psal z nedaleké Hostyně a v jeho majetku se k roku 1341Stará uvádí. Majitelem Staré u Úval by mohl být kyšperský purkrabí Kuník ze Staré, uváděný k roku 1346. Jako datum zániku hradu se uvádí rok 1508, kdy měl být spolu s městečkem Úvaly zničen během spórů mezi Jiřím Kopidlanským a Pražany. Naposledy se hrad u Úval pokusil J. Jindřich ztotožnit s tvrzí Hostyně. V polovině 18. století nechali Lichtenštejnové jeho zbytky rozebrat na stavbu Škvorecké obory, v jejíž ohradní zdi ve vzdálenosti asi 350 metrů západně na opačném břehu Výmoly byla vystavěna umělá romantická zřícenina se dvěma věžemi, na níž bylo přeneseno jméno středověkého hradu. Tuto, dnes již opět téměř zcela zaniklou výraznou zříceninu nakreslili K. H. Mácha a a F.A.Heber, který chybně předpokládal existenci středověkého hradu na jejím místě.

Skara (Úvaly). Skica hradu (podle J. Pešty).

Dispozice hradu byla dvojdíná. Lichoběžníkové předhradí, opevněné čelním a bočním příkopem, kromě valovitého pozůstatku obvodové fortifikace nevykazuje žádné pozůstatky zástavby. Jádro protáhle polygonálního tvaru s výjimkou přírodou nejlépe chráněné východní strany zajištoval příkop. Z obvodového opevnění se dochoval valovitý relikt a na východní, stavbou chat poškozené straně registrujeme pozůstatky nejméně dvouprostorové budovy, patrně paláce. Brána zřejmě prolamovala severozápadní stranu dispozice.

V poznání doposud zcela opomíjeného hradu Skara či Stará u Úval zůstává mnoho nejasností, které bude muset vyřešit další, především archeologický průzkum. Na základě současného stavuvědomostí se zdá, že by hrad mohl ležet (podobně jako nedaleké Průhonice) do kontextu hradů s palácem jako hlavní obrannou i obytnou stavbou a být součástí systému sídel, které ve 14. století v pražském okolí stavěl především bohatý pražský patriciát.

Lit.: Jindřich 1998; Pešta 1998.

Reklama: