Josef Kožíšek (* 6. 7. 1861, + 6. 7. 1933)
spisovatel, pedagog
Narodil se v učitelské rodině v Lužanech u Přeštic, vystudoval reálné gymnázium v Plzni, roku 1881 učitelský ústav v Příbrami. Vyučoval v Měčíně, Třeboradicích, Klecanech, Zápech a Horní Nové Vsi. V roce 1920 nastoupil do literárního oddělení Státního literárně-pedagogického nakladatelství v Praze, kde byl správcem, později ředitelem literárního oddělení. V roce 1927 odešel do výslužby a žil v Úvalech v domě č. p. 467. Je autorem nejen teoretických studií z pedagogiky, ale především povídkových knížek a básnických sbírek pro děti. Pro pedagogy napsal Dvě přednášky o vyšším vzdělání učitelstva (1907), O reformě učitelského vzdělání (1908), Počátky čtení (1914), Průvodce ke slabikáři pro lid (1921) a Rozpravy o čtení elementárním. Podílel se na tvorbě osmidílné čítanky pro obecné školy Ráno. Výsledkem jeho dlouhodobých studií jsou slabikáře Poupata (1913) a Studánka, které provázely několik generací prvňáčků a byly přeloženy i do cizích jazyků. Knižně byly vydány jeho sbírky povídek a básniček pro malé děti: Doma i na sluníčku (1890), Jiskry a plamínky (1893), Chudobky u cest (1901), Pozdravy domů a z domova, Deset koťat batolat (1891), Oku i srdéčku (1891), S andílky a motýlky (1894), Veselé táčky (1897), Krakonošův dar (1923), Pohádka lesa a další. Některá jeho díla vyšla i v pozdější době, například výbor básní Dětem (1960), Děti z boudy – výbor z próz (1971), Ráno – výbor z díla (1972), Pohádka lesa (1995), Na výsluní (1998), Polámal se mraveneček (2003). Kožíšek vytvořil základ literatury pro děti, z něhož vycházely další generace autorů. Pro úvalskou školu složil Hymnu úvalských škol, kterou zhudebnil Josef Štancl. Ve školním roce 1926/27 byl ředitelem úvalské měšťanské školy. Zemřel v den svých 72. narozenin v Úvalech.