Nové koupaliště v Úvalech je otevřené

Nové koupaliště v Úvalech je otevřené

Po čtyřech letech se v sobotu 29 června 2019 v Úvalech otevřelo nově vybudované koupaliště. Výše vstupného, provozní doba a dojmy z koupaliště v první ... číst příspěvek »

Šuple

Šuple

Na počátku byla myšlenka. Šárčina myšlenka. Myšlenka tak silná a upřímná, že bylo možné ji zhmotnit až do živého projektu, který ... číst příspěvek »

Poznejte své zastupitele z voleb 2018

Poznejte své zastupitele z voleb 2018

Známe své zastupitele? Je to trochu překvapující, ale následující seriál představující zvolené představitele města Úvaly je od roku 1989 vůbec ... číst příspěvek »

 

Divadlo a hudba v Úvalech

1860 – 1980

divadlo a hudba Úvaly   Na přelomu roku 2003 / 2004 je vydána kniha Divadlo a hudba v Úvalech. Autor Ing. Vladimír Kolomý zpracoval ucelenou historii divadla a hudby v Úvalech, kterou sepsal, utřídil a doplnil spoustou plakátů, fotografií, rejstříky divadelníků a dalšími přílohami.
Celá práce v rozsahu asi čtyř set stran je vytištěna a svázána a existuje v pěti exemplářích, jeden z nich je uložen mj. v Okresním archivu.
Z této ucelené práce o historii divadla a hudby v našem městě autor vybral nejzajímavější fakta, která jsou opět doplněna fotografiemi, případně kopiemi plakátů, a připravil vydání této publikace.

Ukázka z uceleného sborníku:

… Téměř celé století se divadelní představení odehrávala v Úvalech na prknech jevišť místních sálů, hostinců, či tělocvičen (byly doby, kdy v Úvalech vyvíjely činnost i tři tělocvičné organizace ve stejné době), někdy i na provizoriích v přírodě divadlo a hudba Úvaly(na Vinici, pod sokolovnou, na hřišti apod.). Jména hostinců to byla mnohdy různá, ovšem některá se jen postupně měnila pro stejné sály, podle jmen měnících se majitelů a jejich rodů. Např. Zpěvácký spolek „Smetana“ po svém vzniku nacvičoval své produkce v hostinci „U Micků (čp. 19 na náměstí). První doložené divadelní představení s uvedením sálu jeho produkce bylo 8.3.1868 v hostinci „U nádraží“ (za osobní účasti J.Mošny), budově se tehdy říkalo lidově „Na štacióně“. Před tím se snad tento hostinec jmenoval „U stromu“. Jeviště tam bylo primitivní, prkna na dřevěných kozách, s kulisami papírovými (herci si je malovali sami), a s oponou (tzv. kadrynou) zdrhovací. To byla tehdy také „široko daleko známá zvláštnost, na oponě byl zdařile namalován barevný slon !! Pověst o tom se šířila, budilo to nemálo závisti“, píše o tom českobrodský pamětník. Jeviště i sál byly osvětleny petrolejovými lampami. V r. 1907, roce založení úvalského „Sokola“, však byl postaven nový sáli se stálým jevištěm – za cenu 130 zlatých, který postavil stavitel Křovák ze Škvorce. V r. 1911 byl zahájen provoz v dalším novém sále J.V.Chlapce, m.j. jednoho z ochotníků úvalských. Byl to již sál prostornější a také pohodlně zařízený, s lépe upraveným jevištěm. Od té doby bylo možné hrát divadlo již v obou sálech, bohužel však dalšímu rozvoji zabránila válka. To tedy bylo vše až do začátku I. světové války. V publikaci „Úvaly jindy a nyní“ z r. 1929 jsou uváděny stesky, že nadále chybí řádný divadelní sál s větším jevištěm. Trvalo to však neočekávaně dlouho, než se tato chuť začala naplňovat. Ještě v r. 1930 založený spolek „J.K. Tyl“ hrával dlouhou dobu v sále „U Nedvědů“, který byl sice vybaven jevištěm, ale s rozměry nevelkými (šatny tam byly minimální).

divadlo a hudba ÚvalyPo letech výstavby, respektive po letech rekonstrukce, za samostatné Republiky československé, se podařilo předvést veřejnosti nový sál určený pro TJ Sokol spíše jako tělocvičnu. Pro delší dobu to byl však další kulturní sál i s jevištěm. Provoz v něm byl zahájen ve výroční den vzniku RČS 28.10.1936, a jak jinak, než divadelní hrou Aloise Jiráska divadlo a hudba Úvaly „Lucerna“ v režii A.Vernera. Bylo to první divadlo v nové sokolovně, které sehrál dramatický odbor Sokola. V této hře se velmi dobře představil herecky i pěknou scénou Lála Pardubský, ak. malíř – později i režisér několika her. Jinak se po celé meziválečné období mezi dvěma světovými válkami divadlo hrálo střídavě v sálech hostinců „U Komberců“ i „U Nedvědů“. Podobně tomu bylo i po osvobození ČSR od nacistické okupace od května 1945. Při event. větším zájmu obecenstva se dalo hrát i v sokolovně.

Až po delší přípravě, především investorské (jak a čím financovat rekonstrukci), také až po vyjasnění majetkového vztahu původních majitelů k hostinci, připadajícím pro přestavbu, zpracoval úvalský Ing arch. Jaroslav Kejř projekty a pod péčí p. Mojžíše byly soustředěny potřebné finance (Marie Majerová poskytla také část peněz na přestavbu). Řada úvalských občanů nabídla brigádnickou pomoc při přestavbě, a tak mohlo dojít k celé rekonstrukci. Bylo zvětšeno jeviště, vybudováno orchestřiště, otáčivé jeviště a pod ním i sklad kulis, v přístavbě po celé hloubce bývalé budovy se vybudovaly zkušebny, šatny, sociální zařízení i skladiště. Byla pořízena také nová výbava elektrozařízení, nové ústřední topení, byl upraven i vstupní areál. Krajský podnik pro film, estrády a koncerty věnoval vybavení hlediště (sedadla) a nové promítací přístroje pro současně provozované kino (do té doby v sokolovně). Z darů byla vybavena zvukařská a osvětlovací technika, pořízeny i nábytek a další vybavení interiérů scén, také závěsy, „horizonty“ a opona. Podařilo se dokonce soustředit i archiv divadelních ochotníků a divadelní bibliotéku. To vše byl „splněný sen“, kterým byl nový kulturní stánek schopen sloužit kulturnímu vyžití města Úvaly. Jak dlouho toto vybavení bude sloužit, si však nikdo nedokázal představit. Prvé práce byly zahájeny v r. 1951, do provozu bylo vše uvedeno v r. 1954. Prvá představení na novém jevišti byla: Majerové a Morávka „Zpívající Čína“ a Majerové a E.F.Buriana „Siréna“. Od té doby tento nový kulturní dům přijal jméno KD Marie Majerové. Od té doby jeho jediné jeviště jediného patřilo divadelnímu spolku v Úvalech.

Prodej knihy DIVADLO A HUDBA V ÚVALECH 1860 – 1980, Ing. Vladimír KOLOMÝ do vyprodání zásob zajišťuje Městská knihovna Úvaly.
Původní počet výtisků: 150 ks.
Úvaly 2004