Úvaly byly označovány za „malebné městečko“. Každý dům měl svou tvář, ozdobenou šambránami, štukovanou a malovanou omítkou. Dřevěné poctivé dveře od truhláře byly u každého domu jiné, jinak barevné, zdobené vyřezáváním více nebo méně podle zadání, představ, ale i peněženky majitele domu.
Okna a dveře byla navrhována architektem jako nedílná součást slohu domu, jeho tvaru, barevnosti a členitosti fasády.
V některých městech (Tallin, Estonsko) si původních vchodových dveří velmi váží – nedotváří jen podobu domu, ale i vzhled a atmosféru celého města.
Máme v Úvalech ještě nějaké dveře, které vytvářely malebné městečko? Ať již staré, neopravené, opravené, či nové citlivě nahrazující původní vstup do domu?
(Další fotografie můžete posílat emailem na adresu redakce.)
Když jsou okna domu jeho oči, kterými hledí na svět, co jsou dveře?
Mohou to být ústa, která se otevírají, aby přijaly návštěvníky domu.
Dveře mohou být srdcem domu, ústředním bodem, kudy proudí život do domu, mohou představovat přijetí a pohostinnost. Místo, kterým člověk vstupuje do bezpečí domova.
Nebo to mohou být ruce, jako otevřená náruč domu, která vítá nebo se loučí, ale také nabízející ochranu.
