příběhy úvalských legionářů
František Procházka se narodil v Úvalech 3. června 1893 jako první ze sedmi dětí Aloise Procházky, zedníka a domkáře na Malechově, čp. 72, a maminky Anny, rozené Trojánkové. (Původní Žižkova ulice nese dnes označení 5. května.) Absolvoval obecní školu, měšťanku a průmyslovou školu, pracoval jako obuvník.
Jako rakousko-uherský vojín bojoval v 36. pěším pluku Mladá Boleslav, 22. března 1915 byl u obce Vrchní Muly nedaleko Přemyšlu v Permské gubernii zajat. Byl hospitalizován v zemském lazaretu v Kyjevě.
Do dobrovolného revolučního vojska vstoupil 10. srpna 1916. Následující výcvik u ruské armády prodělal jako dobrovolník v kasárnách v Kyjevě, za kasárna tehdy sloužila monumentální budova Vladimírské univerzity. Jako vojín bojoval v 1. čs. střeleckému pluku. Později byl převelen ke 2. čs. střeleckému pluku Krále Jiřího z Poděbrad. Velitelem jeho roty byl praporčík Kudrna. Vojáci založili malou kapelu, F. Procházka hrál na housle.
Po úspěšné vojenské akci 27. listopadu 1916 bylo šest účastníků vyznamenáno Křížem sv. Jiří. František Procházka byl mezi nimi. Bojoval v prvním boji čs. dobrovolnických vojsk v červenci 1917 u Zborova, 22. září 1917 se zúčastnil odhalení pomníku padlým v Nové Čartorii. Bojoval na Transsibiřské magistrále po celý rok 1918, většinou v Ťumeňské oblasti. 5. května 1918 zaútočili proti bolševickým pozicím v oblasti Piketné u Omsku. 28. června 1918 pročistili pod velením praporčíka Kudrny kraj mezi Ťumení a Bogdanoviči, za což dostali pochvalu od plukovníka Smolina, 10. července se zúčastnil bitvy o most na řece Tobol, bolševiky zapálený most uhasil prudký déšť. 17. července 1918 se zúčastnil bitvy s bolševickými ozbrojenci u zastávky Podjom. Po osvobození města Ťumeň od bolševických jednotek následovala další pochvala. Poté se František Procházka vrátil k mateřskému praporu, s nímž se dostal po magistrále až do Vladivostoku. V hodnosti četaře 2. roty 2. pluku Jiřího z Poděbrad vrátil 26. dubna 1920 přes USA do vlasti, vyřazen byl 8. října 1920.
Fotografie: Prezident Masaryk s hradní stráží složenou z legionářů, mezi nimiž je František Procházka.
Zdroj: Rodinný archiv Miroslava Masáka
V Rusku přijal pravoslaví. Byl vyznamenán medailí za statečnost. Jako mnohým mu byla nabídnuta služba v Hradní stráži, kterou přijal. Posléze se stal četníkem, sloužil v různých stanicích, nakonec v jihozápadních Čechách. Oženil se s Annou Sollnerovou (1904-1992) německého původu z Nýrska. Vychovali spolu dvě děti: Aloise (pozdějšího důstojníka čs. armády) a Mariii (vystudovanou ekonomku). Rodina dlouho žila ve Švihově, četník sloužil v Klatovech, kde je pochován.
Synovcem legionáře je prof. arch. ing. Miroslav Masák.
sepsala PhDr. Lenka Mandová
Českoslovenští legionáři a Úvaly