Ivanka Slavíčková – Burzanovská (* 10. 5. 1932,+ 2.1.1988)
akademická malířka, textilní výtvarnice
Pocházela z rodiny úvalského lékaře MUDr. Josefa Horáka. V rodných Úvalech prožila třetinu života. Po ukončení školní docházky v Úvalech studovala na Střední grafické škole v Praze, odkud díky svému výtvarnému talentu odešla ještě před maturitou do prvního ročníku Vysoké školy umělecko-průmyslové v Praze, kde v letech 1950 až 1956 absolvovala studium malby a dekorativního textilu v ateliéru prof. Aloise Fišárka. V první polovině svého tvůrčího života v letech 1950 – 1970 se věnovala sólové tvorbě, v letech 1970 – 1988 vytvářela díla se svým manželem akad. mal. Zbyňkem Slavíčkem. Spolu se Z. Slavíčkem byli průkopníky nové československé patentově chráněné textilní technologie art protis. Na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let vznikla v jejich dílně nová kombinovaná technika – textilní freska, umožňující využít k výtvarnému vyjádření všechny dostupné způsoby: malbu, tisk, aplikaci textilních materiálů či kladení barevných roun. Patří mezi nejvýznamnější úvalské výtvarné osobnosti. Svojí tvorbou úspěšně reprezentovala naši republiku v letech 1960 – 1985 na mnoha světových výstavách, její díla jsou zastoupena ve světových galériích, kulturních a společenských zařízeních nebo firmách. Tapisérie vystavovala samostatně v Praze, Rakovníku, Semilech, Hradci Králové, Českých Budějovicích, Opavě, Teplicích a ve švýcarském Zürichu nebo se zúčastnila kolektivních výstav. Kromě Československa mohli její práce zhlédnout například v NSR, Jugoslávii, Itálii, Švýcarsku, Švédsku, Rusku, Maďarsku, Anglii, Francii, ale také v Kanadě, Japonsku, Spojených Státech, Austrálii, Novém Zélandu, Filipínách, Venezuele, Kubě, Íránu a dalších zemích. Mezi nejvýznamnější realizované tapisérie patří například textilní opona o velikosti 87 m2 v Kulturním domě v Zábřehu na Moravě, opona o velikosti 180 m2 a aplikovaný závěs 120 m2 v Kulturním domě v Kladně – Sítná, tapisérie v Císařském muzeu v Teheránu, textilní fresky v zotavovně Bílý hořec v Harrachově, v zámku Lnáře, ve SVUT Liberec, v pojišťovně v Havlíčkově Brodě, v Praze v hotelu Alcron. Významnou prací byla opona v hlavním sále Paláce kultury v Praze (nyní Kongresové centrum Praha), která patřila velikostí 1 200 m2 k největším na světě. Její díla jsou také v galériích Misuri v Tokiu a v textilním muzeu v Heidelbergu (NSR).