Odjezdy – vlak, bus

Odjezdy – vlak, bus

Veřejná doprava ve městě je součástí Pražské integrované dopravy. V následujícím seznamu autobusových zastávek si kdykoli zjistíte aktuální nejbližší spoj. Zobrazí ... číst příspěvek »

Práce

Práce

Inzerce práce na titulní stránce Uvaly.cz Nabídky volných pracovních pozic nebo brigády zobrazíme přímo v novinkách na Uvaly.cz Kontaktujte redakci s textem nabídky. Aktuální ... číst příspěvek »

Odpady

Odpady

Sběrný dvůr Úvaly (od 1.6.2020) Od června 2020 je v provozu nově vybudovaný sběrný dvůr města Úvaly na Hostíně (za stavebninami ... číst příspěvek »

Příroda, památky

Příroda, památky

Město Úvaly díky svému umístění v údolí potoka Výmoly má stále ještě místa, kde je příroda nedotčená výstavbou. Stále zde můžete ... číst příspěvek »

Rozhledna Vinice

Rozhledna Vinice

Snad již v roce 2007 vznikl nápad na stavbu dřevěné rozhledny na vršku nad městem – na Vinici. K realizaci stavby rozhledny ... číst příspěvek »

Nové bydlení v Úvalech

Nové bydlení v Úvalech

Lavina rozrůstání čtyřtisícového města na více než 12,5 tisíc obyvatel (a ve hře jsou další stovky obyvatel k tomu navíc) spouští schvalování ... číst příspěvek »

 

Automobilová závodnice z Úval

Se jménem automobilové závodnice Elly Stejskalové se lze setkat v letech 1935 -1937, když jí bylo 22 až 25 let. Díky vzdělání v rodinné škole se měla stát vzornou matkou a manželkou. Proč nezůstala u klavíru a vyšívání? Kde se v elegantní ženě vzala cílevědomost, urputnost, touha a odvaha závodit?

Automobilismus a Ella Stejskalová, rozená Alžběta Batlíková (1913–1987) z Úval

V letech 1958–1981 jsme často potkávali příjemnou tajemnici Osvětové besedy v Úvalech, která zaštiťovala hudební a jazykové kurzy, rytmiku či balet, vystoupení Divadelního souboru J. K. Tyl nebo loutkové scény. Místo závodění připravovala Alžběta Kotlabová s redakční radou další číslo měsíčníku Život Úval, který osobně na cyklostylu rozmnožovala. Myšlenka vydávat měsíčník napadla jejího druhého manžela Josefa Kotlabu roku 1959. Od roku 1961, když přišla s ideou tanečních kurzů, pracovala zodpovědná tajemnice Ella Kotlabová na plný úvazek, protože osvětová beseda spravovala i taneční klub, lidovou knihovnu a kulturní dům. Organizační schopnosti paní Elly potvrzuje množství uspořádaných žákovských koncertů, schůzí k politickým výročím včetně doprovodného programu a pozvánek, letních zájezdů či přednášek. Několik let do roku 1978 zastávala funkci předsedkyně TJ Sokol. Práci osvětové besedy převzalo roku 1981 okresní kulturní středisko, kde paní Ella před důchodem v roce 1983 končila se stejnou pracovní náplní.

Odkud získala dovednost přicházet s něčím novým? Ve všem se jí dostalo podpory od otce Aloise Batlíka, výborného řemeslníka, obchodníka a živnostníka. Byla závodní činnost dcery ve 30. letech přípravou pro rozšíření sortimentu o prodej aut?

13. 5. 1935 psaly na str. 6 Národní listy o úspěchu Cílové jízdy Republikánského autoklubu při příležitosti Hospodářské výstavy v Praze. Mezi fotografiemi zachovalý výstřižek z novin přináší konkrétnější údaje. 3. místo získala Ella Stejskalová s vozem Tatra 57,  choť báňského úředníka z Úval.

Startovala ve Gbelích na Slovensku, a stala se také absolutním vítězem Slovenska. (Gbely se nacházejí cca 60 km na východ od jihomoravského Lanžhotu.) Absolutní vítěz z Čech K. V. Matoušek startoval v Aši ve voze Jawa 700. Absolutní vítěz Moravy Karel Šopek závodil ve voze Tatra. Absolutním vítězem za Podkarpatskou Rus a celkovým vítězem se stal Stanislav Kratochvíl, rolník z Užhorodu, na voze Aero.

Roku 1936 získala Ella Stejskalová v Jaroměři 3. místo v dálkové jízdě výkonem 1 591 km s vozem Praga. Vítězem cílové jízdy pořádané Ligou čs. motoristů se stal závodník Pouznar za vzdálenost 1927 km. Rozhodoval počet ujetých km, přičemž podmínkou bylo dodržování dopravních předpisů.

28. 3. 1937 vyšel v Národní politice na str. 23 inzerát, ve kterém Ella Stejskalová, Úvaly 771, nabízela čtyřdveřový vůz Praga Piccolo k prodeji za Kč 7 000.

Českobrodský okruh

Automobilový a motoristický závod Českobrodský okruh „jako soutěž spolehlivosti cestovních vozidel“ byl pořádán v květnu v letech 1934–1938. (V květnu 2 002 byla tradice obnovena.) Byla to zatěžkávací zkouška strojů i závodníků před dlouhým a tehdy slavným závodem 1000 mil, jehož trasa vedla celou republikou v délce 1 600 km.

Trať 1. ročníku Českobrodského okruhu v délce 30 km směřovala z českobrodského náměstí do Tismic, Vrátkova, Kostelce nad Černými lesy, Krupé, Kleček a z Liblic zpět do Českého Brodu. Závodníkům byla předepsána průměrná rychlost 50 km/h. Nejlépe se umístil ten, kdo se této hodnotě nejvíce přiblížil.

Závodu se postupně účastnili domácí i přední tuzemští závodníci. Vedle značek Popular, Tatra, Aero, Praga nebo Škoda byly v dalších ročnících přihlášeny i dva vozy Bugatti s obsahem 5 500 ccm, Alfa Romeo, Austro-Daimler, Imperia a BMW. Motocyklisté závodili se značkami Jawa, DKW nebo Ogar.

Ve 3. ročníku startovalo 38 motocyklistů (i se značkou Rudge) a 30 automobilistů. Tentokrát trať měřila 26,5 km, motocykly a sidecary ji absolvovaly třikrát (79,5 km), automobily pětkrát (132,5 km). Nejrychlejší jezdec v každé třídě získal 1 000 bodů, pomalejším se odpočítal 1 bod za každou započatou minutu, o niž byl pomalejší. Trestné body byly také přidělovány při následné kondiční   zkoušce vozidel za vady na vozidle. Ella Stejskalová se objevila na startovní listině, ale její jméno nefiguruje ani mezi vítězi, ani mezi odstoupivšími. Pravděpodobně se nakonec nezúčastnila.

4. ročník roku 1937 se už jel jako rychlostní závod. 7,65 km dlouhá trať vedla po betonové státní silnici z Českého Brodu do Tismic, Nové Vsi a zpět do Českého Brodu. Bylo přihlášeno 148 závodníků, mezi nimi podruhé Ella Stejskalová s vozem Walter Junior S (licenční italský Fiat Balilla SS), což byl tehdy nejrychlejší tuzemský automobil třídy do 1100 ccm. Zkušení automobiloví závodníci, senioři, museli absolvovat deset kol (76,5 km), motocyklisté pět kol (38,25 km). Ella Stejskalová startovala mezi juniory, méně zkušenými jezdci, kteří jeli trať pětkrát (38,25 km) a jezdci na motocyklech a sidecarech třikrát (22,95 km). Polední list psal 17. 5. 1937, že z českobrodského týmu vykazovala v tréninku nejlepší časy Ella Stejskalová. V následném závodě však havarovala.

Českobrodský časopis Naše hlasy tehdy referoval. „Spokojenost obyvatelstva ovšem znamená nějaký malér na trati. Nejvážnější úraz postihl nevinné diváky u rybníčka v Nové Vsi, kde v zatáčce závodník přerazil šest silničních patníků. Odštěpek kamene zalétl až na druhý břeh rybníčku a zranil v kyčli čtrnáctiletého chlapce Hromádku a vážně poranil osmiletého Bedřicha Jílka, jemuž přerazil klíční kost, žebro a snad natrhl i plíčky.“ Pro Ellu Stejskalovou to byl první a poslední skutečný závod. /další informace také v příspěvku „Konec závodní kariéry u Úval/ V 5. ročníku, kdy továrna Jawa Ing. Františka Janečka zajišťovala servis, E. Stejskalová nestartovala. O Českobrodském okruhu psal nejen nejznámější český tisk, Národní listy, Auto, ale i pražský německý Prager Tagblatt. (Poznámka: v deníku začínal E. E. Kisch, do emigrace v březnu 1939 zde pracoval Max Brod.)

V 1. ročníku Českobrodského okruhu zvítězil Pšenička na Aero, ve 2. ročníku Zdeněk Kubíček na Bugatti, ve 3. a 4. ročníku Zdeněk Pohl na Bugatti, v 5. ročníku Zdeněk Kubíček na Fordu Special. Ella Stejskalová přežila havárii bez zranění, rozvedla se, přestala závodit, vdala se za Josefa Kotlabu, jemuž porodila dva syny, Josefa a Pavla. Po nečekaném penzionování šedesátiletého manžela v roce 1955, vitálního náměstka ministra dopravy, nesložila ruce do klína, ale šla tvrdě pracovat. Plně se věnovala rodině a osvětě v Úvalech. O své automobilové minulosti, kdy v cílových jízdách a na Českobrodském okruhu roku 1937 poměřovala své dovednosti s muži a ženami, nikdy nemluvila.

V roce 2020 sepsala PhDr. Lenka Mandová, která děkuje za cenné rady spisovateli v oboru automobilismu Janu Tučkovi.

foto: rodinný archiv, Pavel Kotlaba