Historie Úvaly
Pro Úvaly bylo přelomové zřízení samostatné úvalské farnosti v roce 1856. Do té doby Úvaly patřily do farnosti Tuklatské, od roku 1734 pod faru Hradešínskou a mše se v úvalském kostele konaly jednou za tři týdny.
Pomník padlých na náměstí v Úvalech je poctou padlým v první světové válce. Tvoří jej prostý jednoduchý žulový jehlanec.
„Pomník padlým“ v první světové válce byl odhalen na náměstí v Úvalech 1. listopadu 1924. Je tvořen jednoduchým jehlanem.
Dne 15. května 1869 byl posvěcen základní kámen pro připravovanou sochu Arnošta z Pardubic. Do základního kamene byly vloženy „dějiny pomníku“ psané rukou pana Charbuského a statistika obce. pohlednice, původní umístění sochy Arnošta z Pardubic zdroj: ze sbírky Miloslava Klicpery Dějepis pomníku Arnošta z Pardubic, vydáno 1869 v Praze
Při přemisťování sochy sv. Jana Nepomuckého z náměstí ke kostelu v roce 1919 byly při rozebírání pískovcového soklu nalezeny dvě mince z roku 1699 a mariánský medailonek, které měly být odevzdány na faru. Foto: socha sv. Jan Nepomucký, březen 2019
Socha sv. Jana Nepomuckého je umístěna vedle kostela. Na betonovém podloží je pískovcový sokl a socha. Sv. Jan Nepomucký má svatozář s šesticípými hvězdami. Jde o jednu z nejstarších památek ve městě Úvaly.
V pondělí navečer státního svátku 28. 10. 2024 uspořádal Spolek pro odhalení pomníku odboje odhalení dvou pamětních desek se jmény československých legionářů, kteří měli vztah k Úvalům.
V Úvalech byl postaven se souhlasem krále Vladislava II. Jagellonského most přes Výmolu v dnešní Riegrově ulici. Ke stavbě mostu se vztahuje 11. září 1489 panovníkem udělené dědičné právo vybírat zde mýto.
Při bouracích pracích při rekonstrukci mostu přes splav u Fabráku byla podle údajů v knize „Úvaly jindy a nyní“ nalezena v roce 1994 časová schránka s dokumenty.
Při příležitosti generální opravy viaduktu a železniční tratě v letech 2014 – 2016 byla 11. 11. 2015 do pilíře mostu starostou města Úvaly za hojné účasti a zájmu občanů města vložena nová časová schránka.
30. listopadu 1844 slavnostně uložena schránka se seznamem všech, kteří se na stavbě podíleli, plánky a mince a stavbu oslavující báseň Jana Pravoslava Koubka „Ohlas radostných citů“. Stalo se tak za účasti lidu ze širokého okolí, duchovních hodnostářů, samotného arcibiskupa, arcivévody Štěpána a arcivévody Ferdinanda Karla.
Již dva roky po smrti úvalského faráře Aloise Dostála (+1934) mu byla úvalskými občany 14. června 1936 na farním úřadě s pohledem na náměstí slavnostně odhalena bronzová pamětní deska s bustou. Šlo o první pamětní desku věnovanou osobě z Úval.
První doložený chudobinec v Úvalech byl v ulici Boženy Němcové čp. 195. V domě bylo původně obecní vězení, které s největší pravděpodobností bylo zrušeno po vzniku republiky v roce 1918 a objekt byl přeměněn na obecní chudobinec.
Experti Fakulty filozofické Univerzity Pardubice historik František Šebek a archeolog Jan Frolík minulý týden nahlédli do prostoru místa posledního odpočinku Arnošta z Pardubic.
Pro společenské a kulturní události sloužilo v Úvalech množství sálů místních restaurací. Úroveň kultury pozvedla stavba tanečního pavilonu na Vinici.