Jak jsme letěli ke kometě

Průlet Halleyovy komety poblíž Země vyvolával vždy značnou pozornost. Ve středověku se lidé báli konce světa. V moderní době průlet každého vesmírného tělesa zajímá odborníky i laickou veřejnost.

Stejně tomu bylo na začátku 80. let minulého století. Halleyova kometa se opět blížila k Zemi. V rámci programu Interkosmos, na němž se Československo podílelo, přišla ze sovětské strany nabídka na vývoj sledovací aparatury umístěné na pohyblivé plošině. Prezidium ČSAV tento projekt v březnu 1982 schválilo, řízením projektu pověřilo Astronomický ústav v Ondřejově. Hlavní realizace probíhala ve Vývojové a provozní základně výzkumných ústavů v Běchovicích, kde pracovali také Úvaláci.

Interkosmos
Kosmický program socialistických států probíhající v letech 1967–1990. Jejím cílem byl výzkum a mírové využití kosmického prostoru. Hlavní úloha
organizace byla v oblasti kosmické fyziky. Další pracovní skupiny byly sestaveny pro kosmickou meteorologii, kosmické spoje, kosmické lékařství a biologie a pro snímkování povrchu Země.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Interkosmos


Foto: pohled na rameno sondy ve zkušebně

Projekt byl nazván Interkosmos Vega (ze slov Veněra – Gallej). Vzhledem k tomu, že se start rakety s plošinou plánoval na konec roku 1984, jednalo se o neuvěřitelně krátký termín a téměř nemožné veškeré práce uskutečnit. V plánu bylo vyrobit rozměrovou maketu, funkční maketu a tři letové plošiny, z toho jednu záložní. Součástí plošiny byla složitá řídicí elektronika, k jejíž ověření bylo nutné vyvinout pozemní kontrolní zkušební zařízení. Ve výrobní hale byl postaven speciální přetlakový stan ve tvaru koule s filtrovaným vzduchem, aby nedošlo ke znečištění kosmické aparatury. Všichni, kteří se na úkolu podíleli, obětavě pracovali s nadšením a bez ohledu na čas. Vytvořili tým jdoucí za společným cílem. Účastnili se mimořádné věci – výzkumu Halleyovy komety. Mnohé bylo zapotřebí se učit, aplikovat nové materiály.

Vega
Program Vega byl sovětský program výzkumu Venuše spočívající ve vypuštění kosmických sond k planetě Venuši a pro průzkum Halleyovy komety. Kosmické sondy Vega 1 a Vega 2 vynesla nosná raketa Proton 8K82K z kosmodromu Bajkonur. K Venuši dorazily v červnu 1985 a po průletu u Venuše ve vzdálenosti asi 39 000 km pokračovaly k Halleyově kometě, aby mohly sledovat její návrat, k němuž byly vybaveny ještě 14 dalšími dosud nepoužitými přístroji a kamerami. Obě sondy i přes drobné poruchy svůj úkol splnily jak u Venuše, tak u komety.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Program_Vega

Při výrobě plošin spolupracovalo v Československu dalších 60 podniků. Je s podivem, že v dobách centrálního plánování se podařilo přesvědčit vedoucí pracovníky mnoha firem, aby s realizací pomohli dodávkami materiálů či součástek nebo kooperační výrobou. Automatická plošina byla v té době největší a nejsložitější československou aparaturou pro výzkum kosmu.


Foto: počítačem zpracovaný snímek Halleyovy komety, který sonda vyslala

Plošiny Vega byly vypuštěny koncem roku 1984. K Halleyově kometě se přiblížily v březnu 1986 a úspěšně završily první část projektu. Pak automaty pokračovaly k cestě k Venuši. Letos /r. 2021/ uplynulo 35 let od okamžiku, kdy sondy Vega poslaly na Zemi obrázky Halleovy komety. Z Úvaláků na projektu pracovali Ing. Milan Chvojka, Ladislav Martiš, Josef Počta a Stanislav Tuchyňa. Patřili do týmu, který zvládl mimořádně náročný projekt Vega.


Foto: Češi vč. Úvaláků na Bajkonuru

Sepsal: Vladislav Prochazka (autor pracoval ve VPZ v Praze-Běchovicích, kde se projekt realizoval)

titulní foto: model sondy Vega, autor Daderot wikimedia.org

Written by