Socha prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic v Úvalech umístěná na hlavním náměstí „Arnošta z Pardubic“ v Úvalech.
Informace o Arnoštovi z Pardubic na Hostýni najdete na samostatné stránce.
Založení výboru pro postavení sochy prvního arcibiskupa Arnošta z Pardubic
V roce 1864 vzpomenula římskokatolická církev 500 let od úmrtí prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic, Čecha, domnělého rodáka ze dvora Hostín poblíž Ouval. Úvalští začali vedle oslav přemýšlet o jeho soše. Úvalský farář František Soukup nabádal k postavení Anoštova pomníku „na dědině Hostín, nebo jiném přiměřeném místě blíže Hostína.“ Byly sepsány stanovy a do výboru pro postavení arcibiskupova pomníku byli zvoleni čtyři duchovní z blízkého okolí včetně F. Soukupa a šest osob z místních občanů (Hugo Netwall, c. k. okresní v Českém Brodě, horní ředitel v Ouvalech František Charbuský, jednatel, starosta v Ouvalech Antonín Lašman, pokladník, Josef Strnad, Josef Moravec, František Řezáč, rolníci z Ouval. Předsedou výboru byl zvolen farář F. Soukup, který společně s důlním ředitelem Františkem Charbuským nese velkou zásluhu na pořízení sochy.
Celonárodní sbírka na postavení sochy Arnošta v Úvalech
Protektorství přijal Ludvík, svobodný pán z Malovců, jehož rod byl pokrevně spřízněn s rodem oslavence. Místodržitelství v Praze povolilo konání sbírek po celých Čechách již 21. října 1864. Farář Fr. Soukup sepsal provolání do novin v jazyce německém a českém, a tak pomalu přicházely krejcary od spolků, z obcí, škol, šlechty i obyčejných jednotlivců, vikariátů, bohatých velkostatkářů, od Čechů i Němců. Rok 1865 byl ale velmi suchý a v roce 1866 vypukla prusko-rakouská válka.
Návrh sochy
Výbor vypsal konkurs na zhotovení sochy s prémií 100 zlatých. Komise výtvarného umění Umělecké besedy posoudila předložené návrhy v arcibiskupském paláci, kde byl vybrán model akademického sochaře Jindřicha Čapka z Prahy. Smlouva z 16. července 1867 obsahovala zadání na pískovcovou sochu arcibiskupa v nadživotní velikosti včetně podstavce za 2 100 zlatých. Roku 1869 bylo sebráno 2 747 zlatých a 82 krejcarů, domácí rolníci se uvolili poskytnout povozy pro chystanou stavbu, ale na sochu z litiny to nedostačovalo. Výbor, jenž poskytl na vlastní náklady materiál k podstavci, povozy a lešení, se obrátil na majitele škvoreckého panství knížete Jana z Liechtensteina se žádostí, aby poskytl pozemek pro umístění pomníku. Kníže vyšel ochotně vstříc, a tak prostor na okraji Úval vpravo od železniční trati směrem na Kolín byl upraven nákladem 384 zlatých. Celkové náklady na postavení sochy včetně parkové úpravy podél přístupové cesty dosáhly výše 3 338 zlatých a 12 krejcarů.
Odhalení sochy v roce 1869
30. června 1869, v den arcibiskupova úmrtí, byla socha Arnošta z Pardubic odhalena. Do slavnostně vyzdobené obce s červeno bílými prapory, znaky české země a zeleným chvojím a věnci i na židovské synagoze zavítali zástupci duchovenstva vedeného pražským arcibiskupem Bedřichem Schwarzenbergem, který za asistence 33 kněží a dvou bohoslovců sloužil pontifikální mši, při které účinkoval pěvecký sbor Ozvěna z Českého Brodu. Odpoledne přijel zvláštní vlak z Prahy, hosté byli přivítání hudbou a slavnostní střelbou. Přijeli zástupci pražské rady s purkmistrem Dr. Klaudym, náměstky a rady Heinzem a Pštrossem, zástupci Karlovy univerzity doktory Schultte, Chlup a Jonák, zástupci spolků Hlahol, Umělecká beseda, Jednota pro dostavbu chrámu sv. Víta v čele s hrabětem Františkem Thunem, nechyběli občané Pardubic, Škvorce a Českého Brodu. Ve tři hodiny odpoledne se odebral průvod o 8 000 účastnících k pomníku. V čele kráčeli členové výboru, starosta, 70 kněží včetně vyšehradského kanovníka Václava Svatopluka Štulce, vzácní hosté, pěvecké sbory, mládež s učiteli, družičky, muži a ženy z Úval a okolí. Po posvěcení sochy zazpívaly pěvecké sbory svatováclavský chorál a po proslovech patera Čeňka Bradáče, faráře Františka Soukupa a starosty Antonína Lašmana se občané odebrali zpět do kostela Zvěstování Páně za zpěvu staroslověnské písně Hospodine, pomiluj ny.
K události postavení pomníku byla vydána publikace:
Dějepis pomníku Arnošta z Pardubic
Dějepis pomníku Arnošta z Pardubic, prvního arcibiskupa pražského, kterýž z milodárků vlasti České byl postaven na luhách Hostínských u Ouval a odhalen dne 30. června 1869.
Vydáno: 1869 v Praze
Místo litiny socha z pískovce
Socha z jemnozrnného pískovce je vysoká 555 cm, zpodobňuje prvního pražského arcibiskupa v bohatě zřaseném rouchu včetně kněžské pokrývky hlavy a řetězu kolem krku, jenž drží v levé ruce listinu. V čelním poli pomníku je umístěna mitra a zkřížená berla s křížem, dále erb pánů z Pardubic a erb pražského arcibiskupství. Po stranách je vytesáno jméno Arnošt z Pardubic, německy Dem Ernest von Pardubic, latinsky Ernesto de Pardubic, vzadu nápis Vděčná vlast 1869.
Charbuského pojednání o dějinách pomníku bylo vloženo 15. května 1869 do základního kamene.
Realizace sochy v levnějším pískovcovém provedení zachránilo tuto památku do dnešní doby. V období válek hrozilo sochám z bronzu a železa zabavení pro přetavení k vojenskému použití.
Uvedená fakta nás zavedla do druhé poloviny 19. století, kdy Češi žili v rakousko- uherské monarchii a kdy při každé příležitosti zdůrazňovali své češství, svou touhu po samosprávě: použitím českého jazyka, zviditelněním symbolů Českého království, staroslověnskou a staročeskými duchovními písněmi za účasti vlasteneckých kněží a zástupců celonárodních spolků. Odhalení sochy se stalo svátkem i pro jinověrce a nevěřící, nikdo ten den v Úvalech nepracoval.
Obnova zapomenuté památky
Pomník Arnošta z Pardubic zůstal za obcí polo zapomenut, nacismus a komunismus nepřály církvi a vlastenectví. Socha trpěla otřesy projíždějících vlaků, vandalismem, byla pokryta mechem, na mnoha místech došlo ke zvětrání kamene. Základy pomníku prorůstaly kořeny, celý pomník byl silně mechanicky poškozen. Na špatný stav sochy upozorňoval úvalský pater Karel Šubrt pražské arcibiskupství a Památkový ústav středních Čech až do 90. let. Vedení města Úvaly se starostou Ing. Ivanem Černým se rozhodlo sochu opravit a přemístit na náměstí Arnošta z Pardubic.
Přemístění sochy na náměstí Arnošta z Pardubic
V roce 1996 byla socha na původním místě očištěna, potom rozebrána na 14 bloků a za pomoci jeřábu přenesena na náměstí mezi dvě vzrostlé lípy. Oprava nejpřednější úvalské památky vstoupila následujícího roku do druhé etapy. Akademičtí sochaři Jiří Kašpar a Josef Vajce a restaurátor Miloš Sokol z Úval znovu sochu mechanicky a chemicky očistili. Zvětralá místa byla zpevněna hydrofilním prostředkem. Dochované kamenné doplňky, např. uražená špička levé nohy, byly osazeny na měděné čepy. Praskliny byly injekčně doplněny a scházející místa, část palce a ukazováku, nos, spodní okraje roucha, byla domodelována umělým kamenem a přebroušena. Vrchní rudá barva, jíž byla dříve restaurována písmena, byla odstraněna a písmo bylo kolorováno původní cihlovou barvou. Nakonec byl celý pomník lokálně barevně sjednocen a nakonzervován hydrofobním prostředkem. Město Úvaly věnovalo na opravu Kč 50 000, Okresní úřad Praha-východ Kč 270 000, od občanů bylo zprvu vybráno cca Kč 78 600. V poslední fázi opravy zbývalo shromáždit Kč 100 000. Vše se nakonec podařilo.
Další oprava sochy proběhla v roce 2014. Socha Arnošta z Pardubic je po rekonstrukci náměstí roku 2018 orámována vkusnými řetězy a stojí mezi dvěma platany.
sestavila PhDr. Lenka Mandová, Lukáš Rubeš
Použité zdroje: Úvaly jindy a nyní, Život Úval z roku 1997, články Aloise Dostála ve Sborníku historického kroužku, ročník X, 1919, č. 3-4 (Český národ svému arcipastýři)