Vladimír Vondráček (* 14. 8. 1922, + 1.10. 1992)
Výtvarník, akademický malíř, sochař.
Po absolvování pražské reálky studoval v letech 1942 až 1945 na soukromé škole malíře Šilhavého. Na sklonku 2. světové války byl totálně nasazený na železnici. Po válce studoval na ukrajinské malířské akademii u profesora Jana Kulce. V roce 1948 se stal členem Svazu československých výtvarných umělců. Pracoval nejprve u ČSD jako výpravčí ve stanici Běchovice, později jako dispečer u Správy ČSD v Praze. Na sklonku šedesátých let se stal spoluzakladatelem výtvarného střediska Obecně prospěšných služeb (OPS) v Úvalech, kde pracoval až do odchodu do důchodu.
Pro Úvaly vytvořil řadu návrhů interiérů veřejných prostor, sgrafito pro budovu Středočeského průmyslu masného, pro kulturní dům a zdravotní středisko. Od konce 60. let až do začátku let 70. ilustroval časopis Život Úval. Z jiných realizovaných návrhů jsou nejvýznamnější svítidla do vládního salonku letiště Praha-Ruzyně (1977), dubové dveře a kování do Národní galerie zámku Zbraslav (1984), kování a dubové dveře do refektáře Klementina v Praze (1987) a kovaná brána do kaple tamtéž (1990).
V roce 1960 a 1963 vystavoval své obrazy v Kulturním domě v Úvalech. Samostatné výstavy pořádal na nejrůznějších místech Středočeského kraje, v Praze, ale i ve Varšavě a v Budapešti. Účastnil se členských výstav středočeských výtvarníků a výstav skupiny Dialogy. Naposledy byly v Úvalech jeho obrazy vystaveny v rámci společné výstavy úvalských výtvarníků v roce 2000. Řada jeho obrazů je v soukromých sbírkách v ČR i v zahraničí.
8.10.2010 mu zastupitelstvo města Úvaly udělilo čestné občanství in memoriam.
