Historie Úvaly
Lidé překonávali vzdálenosti pěšky po cestách, rychleji s nepohodlím na formanském voze nebo přepychově v dostavníku, majetnější na vlastním koni. Železniční trať do Prahy znamenala zásadní změnu nejen pro okolí tratě, ale pro celou národní ekonomiku a její další rozvoj.
Na začátku 20. století se Úvaly začaly rozrůstat nejdříve podél pražské silnice. Na křižovatce dnešních ulic Pražská – Wolkerova u křížku vznikala souběžně s pražskou silnicí honosná ulice Štefánikova plná honosných vil. Záběr na „villu Marii“ se objevil hned na několika pohlednicích.
Úvaly se rozrůstaly nebývalým tempem. V úvalské části Vejpustek rostla nová čtvrť Petřín. Záběr na vilu v ulici Wolkerova se objevil na starých pohlednicích.
Plánování železniční tratě Praha – Olomouc bylo součástí Severní dráhy císaře Ferdinanda a plánu celé železniční sítě Rakousko – Uherska. V roce 1842 dokončil Alois Negrelli zprávu o návrzích sedmi tras mezi Vídní a Prahou, který byl předložen ke schválení až císaři. Byla v plánech trať přes Úvaly?
Historie prvního úvalského průmyslového podniku.
Ještě na konci 19. století se obyvatelé v Úvalech věnovali převáženě zemědělské výrobě a řemeslům navazujícím na čilý dopravní ruch. Vypěstovaná cukrová řepa se z Úval vozila ke zpracování do Liblic u Českého Brodu, kde fungoval cukrovar již od roku 1838. Stavba železnice snížila náklady spojené s přepravou surového cukru (získaného prvním zpracováním cukrové řepy) do rafinerie v Pečkách. I to byl jeden z impulsů k plánu na stavbu cukrovaru v Úvalech. Cukrovar v Úvalech se měl stát prvním velkým průmyslovým podnikem a u jeho založení se sešli všichni rolníci z Úval.
Příběh dřevozpracujícího podniku od kolářského řemesla až po výrobu parket.
Obyčejná obálka na dopis z roku 1876. Obálku před zahozením zřejmě zachránila známka, poštovní razítko a filatelista, který si ji zařadil do sbírky.
Jeho vášní se staly včely. Zabýval se chovem, patologii a terapii nemoci včely medonosné.
Pro Úvaly bylo přelomové zřízení samostatné úvalské farnosti v roce 1856. Do té doby Úvaly patřily do farnosti Tuklatské, od roku 1734 pod faru Hradešínskou a mše se v úvalském kostele konaly jednou za tři týdny.
Pomník padlých na náměstí v Úvalech je poctou padlým v první světové válce. Tvoří jej prostý jednoduchý žulový jehlanec.
„Pomník padlým“ v první světové válce byl odhalen na náměstí v Úvalech 1. listopadu 1924. Je tvořen jednoduchým jehlanem.
Dne 15. května 1869 byl posvěcen základní kámen pro připravovanou sochu Arnošta z Pardubic. Do základního kamene byly vloženy „dějiny pomníku“ psané rukou pana Charbuského a statistika obce. pohlednice, původní umístění sochy Arnošta z Pardubic zdroj: ze sbírky Miloslava Klicpery Dějepis pomníku Arnošta z Pardubic, vydáno 1869 v Praze
