Časová schránka – most přes Fabrák, 1898
Při bouracích pracích při rekonstrukci mostu přes splav u Fabráku byla podle údajů v knize „Úvaly jindy a nyní“ nalezena v roce 1994 časová schránka s dokumenty.
Rubrika: HISTORIE
Historie Úvaly
Časová schránka – ve viaduktu, z roku 2015
Při příležitosti generální opravy viaduktu a železniční tratě v letech 2014 – 2016 byla 11. 11. 2015 do pilíře mostu starostou města Úvaly za hojné účasti a zájmu občanů města vložena nová časová schránka.
Časová schránka – ve viaduktu, z roku 1844
Nad klenák ve třetím oblouku ve směru od Prahy byla 30. listopadu 1844 slavnostně uložena schránka se seznamem všech, kteří se na stavbě podíleli, plánky a mince a stavbu oslavující báseň Jana Pravoslava Koubka „Ohlas radostných citů“. Stalo se tak za účasti lidu ze širokého okolí, duchovních hodnostářů, samotného arcibiskupa, arcivévody Štěpána a arcivévody Ferdinanda Karla.
Pamětní deska Alois Dostál
Již dva roky po smrti úvalského faráře Aloise Dostála (+1934) mu byla úvalskými občany 14. června 1936 na farním úřadě s pohledem na náměstí slavnostně odhalena bronzová pamětní deska s bustou. Šlo o první pamětní desku věnovanou osobě z Úval.
Chudobinec
První doložený chudobinec v Úvalech byl v ulici Boženy Němcové čp. 195. V domě bylo původně obecní vězení, které s největší pravděpodobností bylo zrušeno po vzniku republiky v roce 1918 a objekt byl přeměněn na obecní chudobinec.
Výzkum hrobu arcibiskupa Arnošta z Pardubic
Experti Fakulty filozofické Univerzity Pardubice historik František Šebek a archeolog Jan Frolík minulý týden nahlédli do prostoru místa posledního odpočinku Arnošta z Pardubic.
Pavilon na Vinici
Pro společenské a kulturní události sloužilo v Úvalech množství sálů místních restaurací. Úroveň kultury pozvedla stavba tanečního pavilonu na Vinici.
Mýto a mýtnice
Na území Čech se mýto vybíralo od konce 13. Století. Název „mýto“ vznikl zřejmě tak, že okolí cesty muselo být „vymýceno, co by kamenem dohodil“.
Pazderna
Roku 1832 byla na obecním pozemku postavena za 205 zlatých pazderna, na kterou se složili úplně všichni úvalští sousedé. Pazderna sloužila pro zpracování lnu a sušení švestek. Venkovská budova stála tehdy vedle hornoúvalského rybníka. Tehdejším nájemcem se stal Tomáš Macháček.
Taneční pavilon na Vinici
Pro společenské a kulturní události sloužilo v Úvalech množství sálů místních restaurací. Úroveň kultury pozvedla stavba tanečního pavilonu na Vinici.
Mýtnice v Úvalech
Na území Čech se mýto vybíralo od konce 13. Století. Název „mýto“ vznikl zřejmě tak, že okolí cesty muselo být „vymýceno, co by kamenem dohodil“.
České kulturní obrození v Úvalech
Mezinárodní události, jako Velká francouzská revoluce roku 1789, následné napoleonské války (1803-1815), vzrůstající české vlastenecké hnutí a politický tlak na Vídeňskou vládu zřejmě vedly i k uvolnění poměrů v Čechách a umožnění dobrovolného typu sdružování.
Pazderna v Úvalech
Roku 1832 byl na obecním pozemku postaven za 205 zlatých domek, na který se složili úplně všichni úvalští sousedé.
Pomník Za svobodu, 1945
V pondělí 5.5.2025 k 80. výročí konce druhé světové války proběhlo odhalení dvou pamětních desek se jmény bojovníků za svobodu, kteří měli vztah k Úvalům. Desky a slavnostní odhalení připravil po několikaletém úsilí Spolek pro postavení pomníku odboje. Umístění pamětních desek: zeď hotelu Budka, Jiráskova ulice, Úvaly / na mapy.cz Pamětní desky 2. odboje: 1939-1945 Za svobodu a obnovení samostatného čs. Státu Nositelé Čs. válečného kříže 1939, udělovaného prezidentem E. Benešem Jaroslav Glücksmann – umučen v koncentračním táboře, KSČ Vladimír Jankovský – zastřelen za heydrichiády Josef Suchomel, Václav Tourek – vězni koncentračního tábora Zatčení sokolové Josef Jánský Pavel Rosenbaum – umučen v číst dál