Synagoga před městem
Po velké povodni byla v Úvalech v roce 1850 zřízena synagoga.
Historie Úvaly
1850 zřízení synagogy Mýto se u nás vybíralo nepřetržitě od r. 1489. V josefinském katastru z r. 1782 se udává, že v domě č. 40 je vrchnostenská mýtovna. Nejstarším mýtným je znám Jakub Gerson, z jehož odkazu měla být mýtovna se sýpkou přestavěna na synagogu a židovskou školu roku 1850. Zřejmě se však nejdříve využíval dům pro výuku židovského náboženství. V roce 1854 se zmiňuje, že zde vyučuje rabín Benjamin Synek. Další rabíni jsou uváděni Isák Roubíček a Herman Brod. Synagoga byla zřízena zřejmě později z nevyužívané sýpky u domu. K použití budov pro synagogu možná pomohla i velká povodeň v roce 1845, která postihla celý Malechov a voda strhla i silniční most na škvoreckém potoce. číst dál
V Úvalech kromě továrny na kosmetiku Cléo existovala na začátku 20. století ještě jedna výroba kosmetiky.
S příchodem průmyslové revoluce se stavební a průmyslový rozvoj nevyhnul ani městu Úvaly. V roce 1850 v Úvalech vzniká první cihelna.
Socha prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic v Úvalech umístěná na hlavním náměstí „Arnošta z Pardubic“ v Úvalech.
Dlouho se uvádělo narození Arnošta z Pardubic na Hostýni s tím, že mělo jít o dvůr u městečka Úvaly. Tato domněnka je již historiky vyvrácena a Úvaly tak přišly o svého nejslavnějšího rodáka. Nic se však nezměnilo na významu Arnošta na českou kulturu, vzdělávání, náboženství a respektu k výsledkům jeho práce.
Nejméně šest let se v Úvalech setkávají lidé k připomenutí událostí listopadu 1989 a 1939. Svíčky byly zapalovány a kytice pokládány na náměstí, pod stožáry vlajek nebo v podloubí domu 65 v Riegerově ulici.
Rychtáři, představení obce, starostové, předsedové národního výboru – přehled představitelů Úval podle dochovaných zápisů. /průběžně doplňováno/
Události sametové revoluce v listopadu 1989 směřovaly k uspořádání svobodných voleb v roce 1990 a kompletní změně systému řízení státu. Lidé se svobodně nadechli, měnili práci, učili se podnikat, zakládali firmy. Bude koho ve svobodných volbách volit?
V rámci dne otevřených dveří hotelu Budka jsme si mohli projít od sklepa až po věž kdysi nejhonosnější úvalskou budovu.
V posledních měsících druhé světové války se na českém nebi objevovaly spojenecké, zejména americké stíhací letouny, které vešly ve známost jako hloubkaři nebo hloubkoví letci. Jejich úkolem bylo útočit na různé pozemní cíle, jež mohly sloužit k vojenským účelům (na prvním místě parní lokomotivy, proto se hloubkařům přezdívalo kotláři, dále automobily, povozy a v neposlední řadě letiště), a tím ochromovat dopravní infrastrukturu v nepřátelském týlu.
Při bouracích pracích při rekonstrukci mostu přes splav u Fabráku byla podle údajů v knize „Úvaly jindy a nyní“ nalezena v roce 1994 schránka s dokumenty.