Novým farářem v Úvalech je Pavel Budský

Pátera Krzysztofa Lacha, který v létě odešel z Úval, nahradil Pavel Budský z Prahy.

Na kněze byl Pavel Budský vysvěcen v roce 2001 a jeho první místo bylo v Říčanech. Po dvou letech pak byl přeložen do centra Prahy – do kostela sv. Jindřicha a zároveň vykonával službu školního kaplana v církevní Základní škole sv. Voršily. Od roku 2008 až do letošního června byl farářem ve farnosti Praha – Čakovice.

Informaci o odchodu pana Lacha pro Život Úval č. 7-8/2018 sepsala paní Mandová pro Život Úval /číslo je k dispozici na www.mestouvaly.cz/

Znal jste Úvaly před svým příchodem?
K 1. červenci jsem byl ustanoven farářem v Úvalech a dalších obcích, které do této farnosti patří. Úvaly jsem předtím neznal – leda tak jako zastávku na vlakové trase Praha – Kolín. Nicméně i za tak krátkou dobu lze vnímat změny, které tu nastávají. A to zejména v souvislosti s novými úpravami náměstí Arnošta z Pardubic.

Jak hodnotíte stav farnosti z hlediska materiálního?
Tak jako ve většině mimopražských farnosti je i tady značnou zátěží velké množství kostelů, které potřebují v lepším případě průběžnou údržbu, v horším případě zásadní opravu a v nejhorším případě alespoň základní záchranu. Většina jich je památkově chráněných. To je na jedné straně výhoda, protože pak lze požádat o granty, na druhé straně nevýhoda, jelikož při opravách je nutné dodržovat závazná stanoviska památkářů.
Dále k farnosti patří tři fary – v Úvalech, ve Slušticích a na Hradešíně. U té posledně jmenované se nyní hledá způsob dalšího využití, protože je již několik let prázdná a zároveň v dost špatném technickém stavu.

Politickým tématem je zdanění církevních restitucí. Jak je po této stránce „bohatá“ farnost v Úvalech?
Farnost vlastní nějaké polnosti, dokonce v katastru Březí i část lesa. Pole jsou pronajatá různým zemědělským subjektům a z pachtovného se hradí určitá část údržby kostelů. Výtěžek ale není žádné velké terno. Když se zaplatí daň z nemovitostí, daň z příjmu a příspěvek do Svépomocného fondu Arcibiskupství pražského, tak z každého hektaru zůstane tak 3.500 Kč za rok.
Druhou část příjmů tvoří sbírky při nedělních bohoslužbách a třetí část účelově vázané dary na různé projekty. Třeba teď probíhá projekt likvidace holubů a sanace krovu ve zvonici kostela v Přišimasech, kde se už blížíme k polovině potřebné částky.

Se změnou faráře se v Úvalech zvýšil zájem o bohoslužby. Jak vnímáte tento zájem vy?
Nevím, jaká zde byla účast na bohoslužbách v minulosti. Ale nyní je úvalský kostel celkem „vyprodaný“. Zas na druhou stranu je potřeba říci, že zdejší kostel je poměrně malý a tak stačí, aby přišlo několik desítek lidí a už je víceméně plno.
Je to tu podobné asi jako v ostatních farnostech kolem Prahy, ve kterých též probíhá výstavba nového bydlení. Farnost teď tedy většinově tvoří ti, kterým starousedlíci říkají „náplava“. To jsou ale obvykle rodiny s malými dětmi. Takže díky nim tady vzniká určitý lidský potenciál do budoucna.

Děkuji za rozhovor a přeji úspěšné působení v Úvalech.

Written by