Nejaktivnější židovskou rodinou v Úvalech byli Rosenbaumovi. Jméno rodiny je v Úvalech spojeno s velkostatkem Hostýn, nejstarší cihelnou, cukrovarem i podporou společenského a spolkového života ve městě.
Rosenbaumovi v Úvalech
Bedřich Rosenbaum, jako první radní v letech 1889 – 1891 zastupuje úřad starosty města. Byl mezi zakladateli Občanské záložny v Úvalech v r. 1897 a později figuroval jako pokladník záložny.
Antonín Rosenbaum založil na levém břehu Výmoly nad dnešním Horním úvalským rybníkem cihelnu, byl mj. předsedou prozatímního výboru pro ustanovení cukrovaru, nazvaného Spolkový rolnický cukrovar v Úvalech.
Pavel Rosenbaum starší byl mj. u založení prvního hasičského sboru v Úvalech. V roce 1886 byl ustanoven Sbor dobrovolných hasičů a do jeho čela byl zvolen velitelem. Při založení Občanské záložny v Ouvalech byl Pavel Rosenbaum zvolen jako revizor účtů. Sedlačil jako nájemce dvora na Hostýni. Pan Rosenbaum například žákům místní školy pravidelně vozil ze statku mléko. Rosenbaumův statek v Hostíně byl zdrojem základních potravin pro Úvaly v období krize na začátku 20. století. Jako aktivní chovatel holubů byl také Pavel Rosenbaum v roce 1928 u založení Spolku holubářů…
Vedení hasičů převzal po svém strýci Pavel Rosenbaum mladší. Ten hospodařil a žil na statku v Riegrově ulici čp. 65. Po volbách v roce 1926 zasedal v radě města Úvaly. V roce 1921 převzal cihelnu z roku 1850, zmodernizoval ji a pokračoval ve výrobě. Cihelna dodávala plné a děrované cihly i střešní tašky. Provoz v cihelně byl ukončen s odchodem členů rodiny do koncentračního tábora v průběhu 2. světové války.
Výběr z literatury: ÚVALY V PRŮBĚHU STALETÍ, ÚVALY JINDY A NYNÍ a kronik města
Foto: cukrovar v Úvalech. Zdroj: Archiv kroniky města Úvaly
V osudu Pavla Rosenbauma doplnila prázdné místo PhDr. Lenka Mandová – historička, která v poslední době napsala knihu „Českoslovenští legionáři a Úvaly“ nebo monografii „Od Panenství k Divokému západu“ o životě úvalské rodačky, spisovatelky Marie Majerové. Přispěla do knihy Úvaly v průběhu staletí a kritickým období dějin v Úvalech se zabývá dlouhodobě.
Vlevo statek p. Pavla Rosenbauma ml., č.p. 65
zdroj: pohlednice města Úvaly ze sbírky p. Klicpery
Na fotografii dům č.p. 11 rodiny Rosenbaumů, vpravo v Riegerově ulici před mostem při pohledu na náměstí (naproti statku č.p. 65)
zdroj: Archiv kroniky města Úvaly
Pavel Rosenbaum (†1941) z Úval a jeho po 80 letech nalezený hrob
Město Úvaly se nachází v úvalu mezi Labskou nížinou na severu a členitým Posázavím směrem na východ hned za Prahou. Lidé se zde do sociálně-společenských změn po roce 1948 živili zemědělstvím, zakládali menší řemeslnické dílny i střední podniky, pracovali u železniční dráhy. Obyvatelstvo hovořilo až na výjimky česky včetně pětadvacetičlenné židovské komunity.
Foto: Přestavbu budovy vrchnostenské mýtnice používané od roku 1850 jako židovské modlitebny na synagogu v pseudorománském slohu inicioval v roce 1867 živnostník Antonín Rosenbaum.
Pavel se oženil s Bedřiškou a s dcerou Evou a synem Jiřím cvičil v Sokole, byl zvolen velitelem místních hasičů. Do synagogy nechodil. Byl bohatý, úspěšný, pohledný a společensky se angažoval v české obci. Jenže od června 1939 začaly i v protektorátních Úvalech platit norimberské zákony.
Pavel Rosenbaum, stojící první zleva.
Obecní rada městyse Úval, foto J. Jánský, pravděpodobně v r. 1929, z knihy Úvaly jindy a nyní
Když byl 1. září 1939, v den vypuknutí druhé světové války, Pavel Rosenbaum na vrcholu sil, zahájili němečtí nacisté v rámci akce Albrecht der Erste zatýkání aktivních osobností českého národa včetně sokolů. V Úvalech byli takto „preventivně“ zatčeni statkář Pavel Rosenbaum a na arizovaný majetek byl dosazen říšské myšlence oddaný Antonín Stehlík. Jednalo se o agrární způsob připravované germanizace Čech? Druhého zatčeného, řídícího učitele a náčelníka Sokola v Úvalech Josefa Jánského, nacisté věznili na Pankráci a v Drážďanech, ale po čase jej propustili.
Cihelna pana Rosenbauma po přestavbě
Fotografie: Archiv kroniky města Úvaly
Pavel Rosenbaum byl v prosinci téhož roku odvlečen s dalšími vězni v ochranné vazbě do koncentračního tábora Sachsenhausen a v září 1940 s poznámkou „Jude“ do Dachau. Nebyl praktikujícím židem, jeho jméno ani není napsáno na zdi Pinkasovy synagogy, v archivu Židovského muzea se před lety jeho datum úmrtí nepodařilo najít. Kdo by pomyslel na existenci hrobu.
Internationaler Suchdienst v německém Arolsenu byl požádán o vyhledání příslušných archiválií a odpověď tamějších pracovníků byla přesná a překvapující.
Pavel Rosenbaum zemřel 10. ledna 1941 v Dachau a jeho tělo bylo spáleno v krematoriu v Mnichově. Ve správě mnichovského lesního hřbitova v Perlachu, Perlacher Waldfriedhof, nalezla americká okupační správa lístky se jmény 552 vězňů všech národností s informací, že urna č. 316 s popelem Pavla Rosenbauma byla 10. února 1941 odeslána správě židovského hřbitova v Praze 5.
Starý židovský hřbitov v pražském Josefově se však od konce 18. století neužívá. V úmrtním seznamu z Dachau bylo napsáno, že adresy rodičů a manželky nejsou známy, takže lze předpokládat, že rodina nesměla Pavlovi psát ani posílat balíčky, nebyla tedy nacisty informována. Židovská správa v Praze ale měla kontakty na Židovskou obec Český Brod-Přistoupim, jejímiž členy byl zbytek Rosenbaumovy rodiny.
Manželka Bedřiška se synem Jiřím a Rudolfem Weilem z Prahy směla uložit popel svého manžela na Novém židovském hřbitově na Olšanech ve starém urnovém háji do hrobu s touto lokalizací: číslo sekce 902-část, A00-číslo 047. Náhrobní žulová deska nese nacionále psané latinkou bez hebrejských nápisů: Pavel Rosenbaum, statkář z Úval, 28. 12. 1890 – 10. 1. 1941.
Objevení hrobu po 80 letech je velkým překvapením, ba až kuriozitou. Po tak dlouhé době byl v Praze objeven hrob úvalského Žida, vlasteneckého Čecha, jenž v časech nacistické perzekuce zahynul v koncentračním táboře. Proti židovské tradici bylo tělo Pavla Rosenbauma spáleno a stalo se tak zápalnou obětí čili holokaustem, ačkoliv onu tragédii evropských Židů výstižněji označujeme jako šoa (zkáza).
Náhrobek na pražském židovském hřbitově
„PAVEL ROSENBAUM, statkář z Úval, 28.12.1890 – 10.1.1941“
Zaslání popela do Čech bylo výjimkou, snad proto, že šlo o vězně v ochranné vazbě a nejednalo se o odsouzeného. Vše se událo na začátku roku 1941, kdy byli nacisté na vrcholu sil.
Ostatní příslušníci rodiny Rosenbaumovy žádný hrob nemají, na místním hřbitově instalovala správa města v roce 2010 památník se jmény všech umučených, jména asi šesti z nich se objevila na kamenech zmizelých, Stolpersteinech. Všichni Židé z Úval byli odvlečeni 5. 6. 1942, manželka Bedřiška Rosenbaumová a do Českého Brodu krátce provdaná dcera Eva Orlíková zahynuly 12. 6. 1942 v koncentračním táboře Trawniki, sedmnáctiletý syn a gymnazista Jiří pak 6. 9. 1942 v Majdanku.
Statek a dům č.p. 65 kolem roku 1960 v užívání JZD. Později budovy používaly komunální služby. Po listopadu 1989 dům zchátral a později byl zbourán.
Fotografie: Archiv kroniky města Úvaly
Jejich statek zchátral, byl přestavěn a v roce 2012 z větší části zbourán. Budova na jeho místě dnes slouží administrativním a kulturním účelům pod názvem Pětašedesátka. Cihelna zanikla, pole byla v 50. letech združstevněna. Název Rosenbaumův statek však starousedlíci používají dodnes.
PhDr. Lenka Mandová
Dům volnočasových aktivit Pětašedesátka (č.p. 65) postavený městem Úvaly na místě původní budovy statku.
Fotografie po dokončení, listopad 2014