Paměť města

V souvislosti s právě zahajovanou výstavou kronik města si představíme činnost na první pohled nezajímavé letopisecké komise… ... číst příspěvek »

Nejen o koncepci Základní školy Úvaly

V loňském roce si bylo možné v Základní škole v rámci dne otevřených dveří prohlédnout všechny nové prostory školy a ... číst příspěvek »

Ludvig Úvalský von Úvaly u Prahy

Nejslavnějším Úvalákem s modrou krví je zřejmě baron Ludvig Úvalský ze zámečku v Úvalech u Prahy, kde bydlel s celou svoji početnou rodinou. ... číst příspěvek »

Elektronspol Úvaly

Představujeme dosud neznámý příběh zapomenuté úvalské továrny. Progresivní myšlení majitele firmy Elektronspol hnalo technický pokrok a růst výroby, která se ... číst příspěvek »

Heuréka! Nová základní škola v Úvalech

V lednu proběhla první schůzka a byl představen záměr otevření soukromé základní školy v Úvalech. Nová soukromá základní škola bude v Úvalech otevřena ... číst příspěvek »

 

Co nevíte o Klepci

kniha Klepec - vrch na Kolínsku

Vychází nová kniha „Klepec – vrch na Kolínsku“. Seznamte se se všemi zajímavostmi i novými informacemi ….. jak vrch využil stavitel Suezského průplavu, o Táborech lidu, kam se ztratily kameny z Klepce, o divotvorné rosičce, o archeologických nálezech, kde skončil Šplíchalův kočár, o hledačích pokladů, o poutu s Národním divadlem, …

 

Klepec byl odjakživa magické místo, které přitahovalo vědce i šarlatány, fotografie kamenů Klepce jsou na pohlednicích, místo je zmíněno ve všech turistických průvodcích. Vydat novou knihu tak není úplně jednoduché. Klepec zaujal totiž i Honzu Psotu a ten zjistil tolik nových informací, že by naplnily knihu :-) a tak ji spolu s partou podobně smýšlejících nadšenců a zároveň odborníků sepsal. Jestli kniha vyjde, bude záležet na zájmu čtenářů. Na portálu hithit.com se pořádá sbírka. Když se sejde dostatek objednávek, kniha vyjde na jaře příštího roku. Pokud se potřebná suma na vydání knihy nevybere, peníze budou zájemcům vráceny…

Honzo, proč knihu vydáváte? O Klepci se toho už publikovalo hodně. Každý, kdo jezdí na „Dny Země“, už to na Klepci zná…
Důvodů k vydání knihy o Klepci je několik.
Kamenné městečko se Slouhou pro mě odjakživa představuje srdeční záležitost – oblíbené místo, kde čerpám nápady a inspiraci. Před lety (2007) jsme tam začali pořádat oslavy Dnů Země, z nichž se stal postupem let oblíbený regionálně-kulturní počin, dávaný ostatním za příklad komunitní spolupráce obcí , škol a NNO. Akce samotná dokonce ovlivnila jiné obce a organizátory k pořádání podobných slavností.
Postupem let se podařilo nasbírat spousty materiálů, fotografií, vzpomínek, zajímavostí a neznámých souvislostí, které rámcově i významově zcela překonaly informace uvedené na naučné stezce, na internetu nebo v turistických průvodcích. V roce 2010 jsem tedy sestavil autorský tým z lidí z okolních obcí, který se pozvolna rozrostl na 8 spolupracovníků. V týmu je profesionální historik, horolezec a čtenáře Uvaly.cz může potěšit, že členem kolektivu je také úvalský geolog RNDr. Jaroslav Novák z ČGS, který popsal horninotvorné procesy a vznik jednotlivých kamenů.
Je pravda, že se internet i tištěná periodika Klepcem zabývají docela často, ale v drtivé většině nepřináší o vrchu a místě jako takovém nic čerstvého nebo objevného. Přebírají a rozmělňují stále dokola už dříve publikovaná fakta, mnohdy i s chybami nebo polopravdami, které už koncový čtenář hlouběji neřeší a bere je tak jak jsou. Nikdo se v literatuře o Klepci dosud nepokusil o dlouhodobý výzkum a studium lokality jako takové.

Proč bych si měl knihu objednat?
Kniha je koncipována jako odborně-populární a proto je vhodná pro odbornou i laickou čtenářskou veřejnost. Vrch popisujeme z mnoha hledisek, zkoumáme vztahy a mikrovlákna s okolím. Na rozdíl od podobně laděné publikace „Přírodní park Škvorecká obora – Králičina“ se liší tím, že kapitoly vážeme na významné osobnosti vědního, společenského nebo kulturního života spojené s Klepcem.
Kapitolu o archeologii například provází jeden z prvních českých archeologů Václav Krolmus, který skutečně na Klepci v 19. století pátral po stopách dávnověku. A jestliže se ptáte zda našel? Našel. Kapitolu o těžbě kamene zase provází Alois Negrelli, jehož nejslavnějším dílem se stal Suezský průplav a který vrch Klepec využil jako zkušební depozit kameniva pro stavbu Karlínského viaduktu. Kniha navíc prostřednictvím sbírky pověstí přinese sondu do lidové etymologie, nabídne rekonstrukci původního stavu kamenného městečka před těžbou nebo bohatou sbírku historických fotografií.
Na Českobrodsku chybí kvalitní regionální literatura tvořená místními autory a proto myslím, že se publikace stane plnohodnotnou součástí každé knihovny.

Zaskočilo tě při přípravě knihy něco, co jsi nečekal?
Vůbec jsem si nedovedl představit, že tak malé místo /několik kamenů ukrytých v lese/ na sebe dokázalo za posledních 150 let navázat takovou spoustu zajímavých událostí, tradic a osobností: spisovatelé, historici, politici, stavitelé aj. Dá se bez nadsázky říci, že Klepcem prostupovaly dějiny. Také mě mile překvapilo, že se do příprav knihy podařilo zapojit už přes 30 lidí a několik vědecky zaměřených institucí a úřadů.
Významné objevy se týkají především tábora lidu roku 1844, který se neodehrál tak jak popisuje pamětní deska a který se nám podařilo i s osobností organizátora Josefa Klindery podchytit. A kdo z Vás by mohl tušit, že se na Klepci nekonal jen jeden tábor? Také zjistíme, zda se z Klepce skutečně odvážely kameny na obnovu vyhořelého Národního divadla, nebo jak je to ve skutečnosti s informacemi, že Klepec býval mořským ostrovem.

Psaní knihy prý může být i zábavné?
Mělo by být. Mohu říci, že patřím k těm šťastlivcům, kteří při své práci zažívají zábavu neustále. Není to jen o hodinách studia v archivech, vypisování zdlouhavých rešerší nebo pracném konfrontování pramenů.
V průběhu 5 let jsme s fotoaparátem navštívili Klepec snad v každém ročním období a počasí, abychom zachytili vše co stojí za vidění. V letech 2009-10 jsme se vydali na lov rostlin a zvěře. Tak u rostlin to máte snadné, jsou statické, nacvakáte snímky a jdete. Ale ulovit zajímavý snímek bublinatky jižní plovoucí na hladině jezírka (což se Romanovi Šulcovi podařilo) nebo užovky se vzpřímenou hlavou byl docela prubířský kámen. Vžijte se do role snipera, který leží téměř 90 minut nehnutě s prstem na spoušti a čeká, až se mu užovka u jezírka nastaví tak jak potřebuje. Snímek se podařil a já měl radost, že nemusím tahat z internetové fotobanky nějakou náhražku smějícího se hada z úplně jiného místa.

Kde se dá kniha koupit?
Knihu si mohou čtenáři zajistit exkluzivně v předprodeji na crowdfundingovém portálu za sníženou cenu, kde si mohou vybrat jakým způsobem knihu dodáme (osobně na křtu, poštou) a zvolí si i odměnu šitou pro každého (knihu s věnováním, více kusů, nebo s tištěným poděkováním). Není tajemstvím, že v dárkovém balení mohou čtenáři získat i krásnou dřevěnou magnetku s fotografií kamene Slouhy, nebo pastelku s vypáleným označením přírodní památky Klepec.
Prostřednictvím portálu hithit.com se pokusíme vybrat cílovou částku, ale získáme i zpětnou vazbu o zájmu čtenářů.

Jaká bude cena nové knihy?
Kniha bude stát v předprodeji na portálu jen 250 Kč. Pokud se vše podaří, tak bude i ve volném prodeji od 16. dubna 2016 na Klepci a od 18. dubna 2016 v knihkupectvích, informačních centrech a na kulturních akcích.
Rozsah knihy by měl přesáhnout 200 stran. Součástí knihy bude přes 200 fotografií, obrázků, map, schémat a drobné grafiky. Kniha bude vázaná s tvrdými deskami a lesklou křídou, celobarevná. Na knize jsme pracovali od června 2010 do července 2015, následovaly jazykové korektury a v listopadu začneme sázet písmenka a grafiku.

kniha Klepec - vrch na KolínskuZ obsahu knihy

… o jménu, vzniku vrchu, těžba kamene, mezi balvany a pověstmi, vznik a vymezení chráněného území, zelesnění vrchu, vandalismus, hledači pokladů, tábory lidu, Husův kámen v Českém Brodě, sportovní akce na Klepci, po modré nebo po žluté, průvodce po přírodní památce, ovocná stezka, Den Země na Klepci, významné momenty…

Ukázka z knihy:

Pověst o Slouhovi a zlé selce
Lidová představivost v nazývání nepřirozených tvarů v krajině neznala hranic. Místní lidé si nedovedli vysvětlit odkud se skalní městečko na Klepci vzalo, a proto vznik jednotlivých útvarů obestřeli několika legendami. Každý z kamenů nesl jméno podle toho, co lidem nejvíce připomínal. To bylo příčinou, že se v Limuzích, Přišimasech a okolí po večerech vyprávělo: o zkamenělém býku a krávě, kobyle, čertově mostu, bráně, mlýnu, udávené bábě, fůře sena, Šplíchalovu kočáře, voze s pící pro pastýře, hradu, ovčím stádu, psovi a pastýři.
Drtivá většina balvanů tak nesla pojmenování po zvířatech a předmětech obvyklých v každodenním zemědělském životě. Mnohé z pověstí vyprchaly se vzpomínkami zemřelých pamětníků, jiné upadly v zapomnění po rozbití a odtěžení kamenů. To se stalo například s pověstí o zkamenělém býku a krávě, jíž znali Václav Krolmus (1847, s. 194.) a limuzský rychtář Chlapec (Borosch, 1857, s. 340.). Obsah příběhu však zůstal nezaznamenán a navždy zapomenut. Bezesporu nejznámějším výtvorem lidové slovesnosti je příběh o zkamenělém slouhovi a zlé selce, známý v první polovině 19. století i z jiných krajin s žulovými kameny. Tradice nám příběh zachovala převyprávěnou formou v několika obměnách.

… vyprávění místních obyvatel z 1. poloviny 20. století:

Bohatá selka poslala ovčáka se stádem na pastviny, rozkládající se na Klepci. Již se šeřilo, ale slouha se stádem se ještě nevracel. Selka vybíhala nepokojně před vrata, uslyší-li zvuk rolniček svého stáda. Konečně rozzlobena dlouhým otálením pastevcovým vyhrkla: „Bodejž by tam zkameněl!” – Slouha se již nevrátil. Když šli ráno lidé za svou prací, spatřili na Klepci balvan a kolem něho menší kameny. Byl to slouha se zkamenělými ovcemi. Menší kameny byly odklizeny a „Slouha” samojediný zírá do okolí.
Růžena Musilová z Přišimas (1922)

Nedaleko vsi Hradešína, kde se vrch Klepec nalézá, byly kdysi rozsáhlé pastviny. Na těchto pastvinách pásával stáda ovec mladý, krásný, avšak velmi hrdý a zlostný pastýř. Jednou seděl na mezi, jedl chléb a připíjel vodu. Tu však, kde se vzala, tu se vzala, jako by ze země vyrostla, objevila se před ním stařenka, která prosila pastýře o sousto chleba a doušek vody. Však zlostný pastýř se na stařenu osopil a poslal na ni psa. Tento doběhl ke stařeně, ale náhle se skácel k zemi. Rozhněvaný pastýř udeřil stařenu holí. Ihned za to zkameněl a s ním i jeho stádo. Též jeho fůra sena, která poblíže stála, celá byla v kámen proměněna.
J. B. z Tismic. (1907)