Výzkum hrobu arcibiskupa Arnošta z Pardubic
Experti Fakulty filozofické Univerzity Pardubice historik František Šebek a archeolog Jan Frolík minulý týden nahlédli do prostoru místa posledního odpočinku Arnošta z Pardubic.
Historie Úvaly
Experti Fakulty filozofické Univerzity Pardubice historik František Šebek a archeolog Jan Frolík minulý týden nahlédli do prostoru místa posledního odpočinku Arnošta z Pardubic.
Pro společenské a kulturní události sloužilo v Úvalech množství sálů místních restaurací. Úroveň kultury pozvedla stavba tanečního pavilonu na Vinici.
Na území Čech se mýto vybíralo od konce 13. Století. Název „mýto“ vznikl zřejmě tak, že okolí cesty muselo být „vymýceno, co by kamenem dohodil“.
Účastník a organizátor ochotnických divadel, herec kladenského divadla, herec a režisér divadla Rokoko, člen činohry Národního divadla a scenárista a především celoživotní malíř.
Roku 1832 byla na obecním pozemku postavena za 205 zlatých pazderna, na kterou se složili úplně všichni úvalští sousedé. Pazderna sloužila pro zpracování lnu a sušení švestek. Venkovská budova stála tehdy vedle hornoúvalského rybníka. Tehdejším nájemcem se stal Tomáš Macháček.
Pro společenské a kulturní události sloužilo v Úvalech množství sálů místních restaurací. Úroveň kultury pozvedla stavba tanečního pavilonu na Vinici.
Na území Čech se mýto vybíralo od konce 13. Století. Název „mýto“ vznikl zřejmě tak, že okolí cesty muselo být „vymýceno, co by kamenem dohodil“.
Mezinárodní události, jako Velká francouzská revoluce roku 1789, následné napoleonské války (1803-1815), vzrůstající české vlastenecké hnutí a politický tlak na Vídeňskou vládu zřejmě vedly i k uvolnění poměrů v Čechách a umožnění dobrovolného typu sdružování.
Roku 1832 byl na obecním pozemku postaven za 205 zlatých domek, na který se složili úplně všichni úvalští sousedé.
V pondělí 5.5.2025 k 80. výročí konce druhé světové války proběhlo odhalení dvou pamětních desek se jmény bojovníků za svobodu, kteří měli vztah k Úvalům. Desky a slavnostní odhalení připravil po několikaletém úsilí Spolek pro postavení pomníku odboje. Umístění pamětních desek: zeď hotelu Budka, Jiráskova ulice, Úvaly / na mapy.cz Pamětní desky 2. odboje: 1939-1945 Za svobodu a obnovení samostatného čs. Státu Nositelé Čs. válečného kříže 1939, udělovaného prezidentem E. Benešem Jaroslav Glücksmann – umučen v koncentračním táboře, KSČ Vladimír Jankovský – zastřelen za heydrichiády Josef Suchomel, Václav Tourek – vězni koncentračního tábora Zatčení sokolové Josef Jánský Pavel Rosenbaum – umučen v číst dál
V pondělí o státní svátek 28.10.2024 večer proběhlo odhalení dvou pamětních desek se jmény československých legionářů, kteří měli vztah k Úvalům. Desky a slavnostní odhalení připravil po několikaletém úsilí Spolek pro postavení pomníku odboje.
Na nedávném srazu spolužáků úvalské Základní školy našeho ročníku 1959 jsme vzpomínali, jak část z nás nastoupila do první třídy do školy na Úvaláku a část do malého baráčku na dvoře tehdejšího Národního výboru. Ptal jsem se vrstevníků, zda věděli, jaká byla nedávná historie této nemovitosti. Nikdo nevěděl.
Viktor Šulc se narodil 4. března 1897 v Úvalech do české rodiny Aloise Šulce a Hedviky rozené Lövové. Jeho otec v Úvalech působil jako obchodník (mj. byl legionář). Ale v rodině se dbalo na vzdělání a lásku k literatuře. Dědeček jako člen delegace Matice české požadoval v Říšském sněmu založení českých měšťanských škol. Šulcovi byli známí jako čeští vlastenci.
Osídlení Úval od pravěku
Výrobna Tuklatka vznikla na začátku třicátých let 20. století jako sodovkárna a vyráběla se zde limonáda „Tuklatka“.