Ovčín na Vinici

Stráně kolem Výmoly v historii sloužily jako pastviny pro ovce. Na území Úval je poprvé ovčín zmíněn v roce 1783 v Hodově. Druhý ovčín vznikl na dvoře Hostín – tedy na pravém břehu Výmoly.
Historie Úvaly
Stráně kolem Výmoly v historii sloužily jako pastviny pro ovce. Na území Úval je poprvé ovčín zmíněn v roce 1783 v Hodově. Druhý ovčín vznikl na dvoře Hostín – tedy na pravém břehu Výmoly.
1850 zřízení synagogy Mýto se u nás vybíralo nepřetržitě od r. 1489. V josefinském katastru z r. 1782 se udává, že v domě č. 40 je vrchnostenská mýtnice. Nejstarším mýtným je znám Jakub Gerson, z jehož odkazu měla být mýtovna se sýpkou přestavěna na synagogu a židovskou školu roku 1850.
V Úvalech kromě továrny na kosmetiku Cléo existovala na začátku 20. století ještě jedna výroba kosmetiky.
S příchodem průmyslové revoluce se stavební a průmyslový rozvoj nevyhnul ani městu Úvaly. V roce 1850 v Úvalech vzniká další cihelna.
Socha prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic v Úvalech umístěná na hlavním náměstí „Arnošta z Pardubic“ v Úvalech.
Dlouho se uvádělo narození Arnošta z Pardubic na Hostýni s tím, že mělo jít o dvůr u městečka Úvaly. Tato domněnka je již historiky vyvrácena a Úvaly tak přišly o svého nejslavnějšího rodáka. Nic se však nezměnilo na významu Arnošta na českou kulturu, vzdělávání, náboženství a respektu k výsledkům jeho práce.
Nejméně šest let se v Úvalech setkávají lidé k připomenutí událostí listopadu 1989 a 1939. Svíčky byly zapalovány a kytice pokládány na náměstí, pod stožáry vlajek nebo v podloubí domu 65 v Riegerově ulici.
Rychtáři, představení obce, starostové, předsedové národního výboru – přehled představitelů Úval podle dochovaných zápisů. /průběžně doplňováno/
Události sametové revoluce v listopadu 1989 směřovaly k uspořádání svobodných voleb v roce 1990 a kompletní změně systému řízení státu. Lidé se svobodně nadechli, měnili práci, učili se podnikat, zakládali firmy. Bude koho ve svobodných volbách volit?
V rámci dne otevřených dveří hotelu Budka jsme si mohli projít od sklepa až po věž kdysi nejhonosnější úvalskou budovu.
V posledních měsících druhé světové války se na českém nebi objevovaly spojenecké, zejména americké stíhací letouny, které vešly ve známost jako hloubkaři nebo hloubkoví letci. Jejich úkolem bylo útočit na různé pozemní cíle, jež mohly sloužit k vojenským účelům (na prvním místě parní lokomotivy, proto se hloubkařům přezdívalo kotláři, dále automobily, povozy a v neposlední řadě letiště), a tím ochromovat dopravní infrastrukturu v nepřátelském týlu.