Lídři kandidátek pro komunální volby a kandidáti na starostu města Úvaly pro období 2026 – 2030 odpovídají na předem zaslané předvolební otázky.
Pavel Drábek
Jmenuji se Pavel Drábek, je mi 43 let a v Úvalech žiji prakticky celý život. Pracuji jako strážník městské policie, dříve jsem působil také v armádě.
Díky své práci znám Úvaly nejen jako člověk, který zde žije, ale také z každodenního provozu města. Vidím problémy s dopravou, parkováním, veřejným prostorem nebo bezpečností a zároveň jsem v pravidelném kontaktu s lidmi, kteří zde žijí.
Dlouhodobě se zajímám také o energetiku, fotovoltaiku a možnosti, jak pomocí moderních technologií snižovat provozní náklady. Právě větší energetická soběstačnost města je jedním z témat, kterému bych se chtěl věnovat.
Nejsem příznivcem velkých slibů. Raději bych prosazoval několik konkrétních věcí, u kterých bude možné za čtyři roky jednoduše říct, jestli se podařily, nebo ne.
Již za necelý rok má dveře pro školáky otevřít svazková základní škola na sídlišti Hostín pro 800 žáků (za 802 mil. Kč, z toho dotace MŠMT ve výši 651 mil. Kč). Předpokládáte, že bude projekt bez hrozeb ztráty dotací a v termínu realizován? Co bude město muset řešit při nedodržení termínu výstavby (náhradní prostory, umístění žáků, vrácení dotace,…)?
Nechci dnes tvrdit, že bude škola určitě dokončena v termínu, stejně jako nechci předem říkat, že termín dodržen nebude. Takové tvrzení musí vycházet z aktuálního harmonogramu stavby, skutečné rozestavěnosti a plnění podmínek dotace.
Podle současných údajů města má být fyzická realizace dokončena v srpnu 2027. Jde o investici přesahující 800 milionů korun a zároveň o projekt, který je pro Úvaly a okolní obce zásadní. Proto bych chtěl, aby zastupitelé dostávali pravidelně jasné informace o postupu stavby, čerpání peněz, plnění harmonogramu a případných rizicích.
Pokud by se ukázalo, že termín není možné dodržet, musí se to řešit s předstihem. Ne až několik týdnů před začátkem školního roku. Město musí mít připravenou variantu pro umístění dětí a současně musí včas jednat s poskytovatelem dotace o případných dopadech zpoždění. Součástí krizového scénáře musí být také přesné vyhodnocení dotačních podmínek – tedy zda by případné zpoždění znamenalo pouze změnu harmonogramu, krácení dotace, nebo v krajním případě povinnost její část vracet.
U takto velkého projektu podle mě nestačí občanům jednou za čas říct, že všechno pokračuje. Měli by mít možnost jednoduše zjistit, v jaké fázi projekt skutečně je.
Přesto v tuto chvíli nevidím důvod předpokládat, že by se stavba neměla stihnout. Příkladem může být svazková škola v Bašti, jejíž výstavba proběhla přibližně za rok a půl a která letos získala titul Stavba roku Středočeského kraje. Věřím, že i naše škola může být v roce 2027 podobně úspěšným projektem.
Město (v roce 2021) zakoupilo chátrající budovu Hotel Budka. Od nákupu se v budově nic nezměnilo. Co v této souvislosti budete jako starosta prosazovat?
Budka je podle mě ukázkou situace, kdy nestačí nemovitost koupit a následně několik let připravovat její budoucí využití.
Je fér říci, že od koupě v roce 2021 město určité kroky udělalo. Existuje studie rekonstrukce a záměr využít objekt pro Městský dům dětí a mládeže. Přesto je podstatné, že po téměř pěti letech stavební práce ještě nezačaly a občané přirozeně očekávají odpověď, co s objektem bude dál.
Jako starosta bych nechal aktualizovat cenu rekonstrukce, prověřit možnosti dotací a připravit reálný harmonogram. Potom bych chtěl předložit zastupitelstvu jasné rozhodnutí: buď projekt skutečně realizovat, nebo otevřeně říct, že je v současné podobě pro město ekonomicky nereálný, a hledat jiné využití.
Pokud město nemá dostatek prostředků na rekonstrukci, považuji za rozumné prověřit také možnosti zapojení externího investora. Samozřejmě pouze za předpokladu, že budou jasně nastavené podmínky a bude zachován veřejný zájem i smysluplné využití objektu.
Nechci, aby město vlastnilo nemovitosti, u kterých se roky pouze diskutuje o tom, co s nimi jednou uděláme. Městský majetek by měl občanům sloužit, městu šetřit náklady nebo vytvářet příjem. Neměl by bez jasného plánu pouze chátrat a vytvářet další náklady. Hotel Budka navíc není jedinou budovou v majetku města, jejíž budoucnost je potřeba řešit.
V transparentnosti fungování a hospodaření města a souvisejících organizací jsou stále slabá místa (např. rozklikávací rozpočet bez rozpadu na faktury,…). Jaké kroky můžeme od vás očekávat pro zvýšení transparentnosti správy města?
Úvaly už dnes zveřejňují řadu informací. Máme transparentní účty, registr smluv a rozklikávací rozpočet. To je potřeba říct férově.
Podle mě ale můžeme jít ještě dál.
Chtěl bych, aby občan nemusel informace o jedné investici hledat na pěti různých místech. U významných projektů by měla existovat jedna stránka, kde člověk najde původní rozpočet, smlouvu, dodatky, skutečně zaplacené částky, získané dotace, termín dokončení a aktuální stav.
Cílem je, aby občan dokázal během několika minut zjistit, kolik měl projekt stát, kolik skutečně stál a proč případně došlo ke změně.
Stejným způsobem bych chtěl zpřístupnit hospodaření města. Nestačí pouze zveřejnit čísla. Informace musí být zveřejněné tak, aby jim rozuměl i člověk, který není účetní nebo zastupitel.
A pokud se u velké investice výrazně zvýší cena nebo posune termín, mělo by město samo vysvětlit proč. Občan by neměl být nucen takovou informaci složitě dohledávat.
Které záležitosti budou muset být novými zastupiteli řešeny, bez ohledu na volební program a úspěch ve volbách?
Nové zastupitelstvo podle mě nebude začínat s čistým stolem. Převezme několik velkých rozpracovaných projektů a finančních závazků.
Jedním z největších témat bude dokončení svazkové školy a její následný provoz. Vedle toho bude potřeba řešit dokončení rozšíření čistírny odpadních vod, dopravní situaci, infrastrukturu související s další výstavbou a stav městského majetku.
Důležitým tématem budou také finance. Velké investice nekončí přestřižením pásky. Každá nová budova nebo infrastruktura následně vytváří provozní náklady, které město platí mnoho dalších let.
Proto bych chtěl u velkých investic sledovat nejen cenu výstavby, ale také budoucí náklady na jejich provoz. Právě provozní náklady mohou v dlouhodobém horizontu výrazně ovlivnit hospodaření města.
Na začátku volebního období bych proto chtěl mít přehled všech rozpracovaných významných investic, jejich skutečných nákladů, smluvních závazků, termínů a očekávaných budoucích provozních nákladů. Nové zastupitelstvo tak bude vědět, jaké závazky přebírá a jaký prostor skutečně zbývá pro nové projekty.
V tomto volebním období znatelně poklesla komunikace ze strany města i politických představitelů na webu, facebooku i prostřednictvím webových stránek politických uskupení. Rozhodování v participativním rozpočtu se účastní hrstka občanů. Co v následujícím volebním období vy osobně změníte, aby se o správu města a rozhodování o společných věcech průběžně zajímalo více spoluobčanů?
Tady bych chtěl změnit hlavně jednu věc. Komunikace města nemá fungovat pouze ve chvíli, kdy už je rozhodnuto.
Pokud připravujeme projekt, který výrazně ovlivní určitou část města, měli by se o něm lidé dozvědět v době, kdy ještě mohou něco ovlivnit.
Nestačí dát dokument na úřední desku nebo zveřejnit příspěvek na Facebooku. Informace musí být jednoduchá: co se připravuje, kolik to bude stát, kdy se to má realizovat a kde může občan napsat svůj názor.
Participativní rozpočet považuji za dobrý nástroj, ale jeho potenciál podle mě zatím není plně využitý. V participativním rozpočtu v roce 2025 bylo mezi projekty rozděleno pouze 236 hlasů. Je proto potřeba hledat cestu, jak do rozhodování zapojit více lidí. Chci více využívat ankety, jednoduché elektronické hlasování a veřejná setkání přímo v lokalitách, kterých se konkrétní projekt týká.
A ještě jedna věc. Komunikace musí fungovat oběma směry. Když občan pošle městu konkrétní podnět, měl by dostat odpověď a vědět, co se s jeho podnětem stalo.
Co dalšího chcete prostřednictvím Uvaly.cz sdělit voličům před komunálními volbami, které se konají 9. a 10. října 2026?
Úvaly jsou město, ve kterém jsem vyrůstal a ve kterém žiji. Proto mi není jedno, jak budou vypadat za deset nebo dvacet let.
Nechci slibovat, že město během jednoho volebního období vyřeší všechny problémy. To není reálné.
Chci ale, aby se při rozhodování více počítalo s dlouhodobými náklady, aby občané měli jednodušší přístup k informacím a aby se moderní technologie využívaly tam, kde městu skutečně dokážou ušetřit peníze.
Jedním z témat, kterému se chci věnovat, je energetika a soběstačnost. Město vlastní školy, úřady, sportovní objekty a další budovy s poměrně značnou spotřebou energie. Chci prověřit, kde dává ekonomický smysl kombinace fotovoltaiky, akumulace a řízení spotřeby. Ne proto, abychom měli panely za každou cenu, ale tam, kde se investice městu skutečně vrátí.
U každého takového projektu chci předem znát investiční náklady, očekávanou roční úsporu a předpokládanou dobu návratnosti. Teprve podle těchto čísel má podle mě smysl rozhodnout, zda projekt realizovat.
Podobně chci prověřit možnosti efektivnějšího odpadového hospodářství. Část toho, co dnes považujeme za odpad, může být druhotnou surovinou. I tady ale musí rozhodovat čísla – kolik systém stojí a jaké úspory nebo příjmy může městu skutečně přinést.
Stejně se chci dívat i na ostatní oblasti. Nejdříve spočítat, potom rozhodovat a následně veřejně ukázat výsledek.
A pokud se něco nepovede, považuji za normální to občanům říct a vysvětlit proč.
web: neuveden
volební program: neuveden
facebook: neuveden