Benešovského cihelna – Hellerova cihelna

Cihlářská výroba má v Úvalech dlouhou tradici. Je to dáno bohatými ložisky vhodné hlíny. Dosud nepopsanou cihelnou je druhá kruhová úvalské cihelna pana Benešovského, původně Hellerova.
Historie Úvaly
Cihlářská výroba má v Úvalech dlouhou tradici. Je to dáno bohatými ložisky vhodné hlíny. Dosud nepopsanou cihelnou je druhá kruhová úvalské cihelna pana Benešovského, původně Hellerova.
Cihelna byla postavena v roce 1908 úvalským statkářem, rychtářem Josefem Hladíkem. Cihelna měla na tehdejší dobu moderní kruhovou pec, v níž se ročně vyrábělo 3 000 000 výrobků (plných a dutých cihel a střešních tašek). V roce 1911 cihelnu koupil statkář Adolf Vojtěchovský, který se tehdy navrátil z carského Ruska. Po roce 1918 cihelnu koupil Samuel Sterzik.
Na mezinárodní světové výstavě v Paříži v roce 1928 byly výrobky firmy Petrolea vyznamenány zlatou medailí Grand Prix.
V letech 1921 – 1922 vybudovala v Úvalech pražská akciová společnost Petrolea, založená firmou F. Uhlík a spol., chemickou továrnu na výrobu olejů, tuků a mazadel pro průmysl, která nesla název Petrolea. Technickou duší projektu vybudování rafinerie byl významný akcionář firmy RNDr. Federer. Podílníkem byl také ing. Nechvíle.
Stráně kolem Výmoly v historii sloužily jako pastviny pro ovce. Na území Úval je poprvé ovčín zmíněn v roce 1783 v Hodově. Druhý ovčín vznikl na dvoře Hostín – tedy na pravém břehu Výmoly.
1850 zřízení synagogy Mýto se u nás vybíralo nepřetržitě od r. 1489. V josefinském katastru z r. 1782 se udává, že v domě č. 40 je vrchnostenská mýtnice. Nejstarším mýtným je znám Jakub Gerson, z jehož odkazu měla být mýtovna se sýpkou přestavěna na synagogu a židovskou školu roku 1850.
V Úvalech kromě továrny na kosmetiku Cléo existovala na začátku 20. století ještě jedna výroba kosmetiky.
S příchodem průmyslové revoluce se stavební a průmyslový rozvoj nevyhnul ani městu Úvaly. V roce 1850 v Úvalech vzniká další cihelna.
Socha prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic v Úvalech umístěná na hlavním náměstí „Arnošta z Pardubic“ v Úvalech.
Dlouho se uvádělo narození Arnošta z Pardubic na Hostýni s tím, že mělo jít o dvůr u městečka Úvaly. Tato domněnka je již historiky vyvrácena a Úvaly tak přišly o svého nejslavnějšího rodáka. Nic se však nezměnilo na významu Arnošta na českou kulturu, vzdělávání, náboženství a respektu k výsledkům jeho práce.
Nejméně šest let se v Úvalech setkávají lidé k připomenutí událostí listopadu 1989 a 1939. Svíčky byly zapalovány a kytice pokládány na náměstí, pod stožáry vlajek nebo v podloubí domu 65 v Riegerově ulici.