Při bouracích pracích při rekonstrukci mostu přes splav u Fabráku byla podle údajů v knize „Úvaly jindy a nyní“ nalezena v roce 1994 schránka s dokumenty. Plechová krabice byla uložena ve vysekaném otvoru úložného kamene pod středním nosníkem na levém břehu. Schránku nalezl pracovník firmy JHP pan Sokolík dne 21. 12. 1994 a všechny věci z ní byly předány panu starostovi. Bohužel do schránky již pronikla vlhkost a zejména některé noviny jsou již značně poničeny. Obsah tvořily noviny Národní politika z 28. 6. 1898, Národní listy z 30. 6. 1898, Věstník Zemské jednoty řemesel a živností z března 1897, České zájmy z 30. 6. 1898, noviny Nájemník z 18. 4. 1898, Řemeslnictvo živnostenské z listopadu 1897, Naše listy z 11. 6. 1898, výkaz výsledků voleb obecního výboru v Ouvalech z 6. 5. 1897, Účetní zpráva Občanské záložny v Ouvalech za rok 1897, spis František Palacký od J. Matouška, drobné mince a Pamětní spis.
/informace měsíčníku Život Úval 1995/
Pamětní spis obce z r. 1898
Pamětní spis obce městyse Ouval při stavbě nového mostu r. 1898
V Ouvalech bylo tohoto roku 5 spolků, a sice:
1. Živnostenský – 91 členů, předseda p. Fořt
2. Hasičský – 20 členů, velitel p. Jan Exner
3. Zpěvácký – 35 členů, předseda, p. Frant. Bohuslav
sbormistr Boh. Čeněk, učitel
4. Okrašlovací a štěpařský – 22 členů, předseda
p. Karel Klíma pokladník p. Frant. Řezáč
5. Družstvo koupelny — 90 členů, předseda,
místní lékař MUDr. Ladislav Kopecký
Pamětní spis sepsán od Obecního úřadu městyse Ouval dne 30. června 1898.
Městys náš letošního roku čítá 1256 obyvatelů, z těch hlásí se k národnosti české 1245, k německé 4 a k polské 1 osoba, víry katolické jest 1209, evangelické 16, israelské 25 osob. Domů čítá 130, mezi nimi kostel zasvěcený sv. Panně Marii, fara s farářem P. pánem Vojt. Šrámkem, trojtřídní národní škola s řídícím učitelem p. Františkem Podlahou, radnicí se starostou obce p. Karlem Klímou, cukrovar p. Viktora Riedla, 3 mlýny, 2 cihelny, 2 knížecí dvory Hostýn a Hodov a stanice stát. dráhy.
Kupci jsou zde 3, řezníci 3, pekaři 3, hostinští 4, obuvníků 7, krejčů 6, mistr zednický 1, kováři 2, sedlář 1, truhláři 3, kováři 2, bednář 1, klempíř 1, pokrývač 1, tkalec 1, holič 1.
Před započetím stavby silnice z Ouval k Dobročovicům, která do sítě silnic okresu zařazena byla, bylo ve schůzi obec. zastupitelstva dne 10. října r. 1888 s p. Riedlem z Rieden, majitelem cukrovaru čp. 75 a 105 a mlýna čp. 12 v Ouvalech, u přítomnosti členů obec. zastupitelstva pp. Ant. Chlapce, co starosty, Pavla Rosenbauma, Bedřicha Rosenbauma, Hynka Procházky, K. Klímy, J. Vychodila, knížecího zástupce, Václ. Hladíka, Jana Škorpila, Vikt. Riedla z Riedensteinu se svým práv. zástupcem JUDr. F. Woldana z Č. Brodu, J. D. Merity a Jos. Šťastný (sic!) jednáno, zda-li by p. z Riedlů svolným byl místo starého dřevěného mostu, který udržoval, aby postavil most nový přes stávající splav buďto kamenný nebo železný, čímž by trať silniční rozšířena
byla.
Vyřízení záležitosti této došlo ku konci dne 23. listop. 1888 a usnešeno, by postaven byl most železný.
Dne 31. prosince t.r. předložen byl plán na železný most přes splav panu z Riedlů patřící od firmy Märky, Broumovský a Schulz v Praze za obnos zl. 2.587 i s úroky splatno ve 4 letech a smlouva od pana z Riedlů předložena.
Jelikož smlouva ta obcí schválena nebyla, nastal mezi obcí naší a p. z Riedlů až do r.1894 spor, který ukončil s výhodou pro obec, ačkoliv tím vzešly výlohy dle předložených palmarů p. JUDr. Leop. Katze, zem. advokáta v Praze, na obnos zl. 235,57.
Následkem tohoto sporu most postaven nebyl a zůstal ležeti v domě čp. 69 u pana Jana Škorpila v Ouvalech za roční nájem 10 zl. k prozatímnímu uschování.
Při konání výborové schůzi dne 4. března 1897 u příležitosti p. Karla Klímy, co starosty, p. J. Tylle, kníž. zástupce v Uhřiněvsi, Morice Kovaříka, Františka Řezáče, Jos. Šťastnýho, Jos. Chrousta, Jana Ešnera, Fr. Fořta, Václ. Hladíka, Hynka Fereše, J.D.Merity, V. Riedla z Riedenst. právní zástupce (sic!) JUDr. Fr. Woldan z Č. Brodu a Pavla Rosenbauma, uvedl pan starosta, že obec jest k tomu odhodlána, postavit přes splav pana z Riedlů železný most, který k účelu tomu v r.1888 zakoupen byl, však nevzejdou-li obci z toho žádné následky. Nato vyložil p. JUDr. Woldan, že pan z Riedlů si musí ponechati splav se všemi povinnosti (sic!) tak, jak až dosud užívá, i veškeré zdi postranní, a most, když se postaví, odevzdá se okresnímu výboru, takže na obci docela žádné břemeno ležeti nebude a přikročeno ku sestavení smlouvy (an pan z Riedlů obci zdejší dle žádaného vyhověl), kteráž po přečtení obec. zastupitelstvím schválena a k okres. výboru do Č. Brodu zaslána byla.
Ve schůzi dne 11. května 1898 obec. zastupitelstva u přítomnosti p.p. Karla Klímy, starosty obce, čp. 12, Fr. Herbricha, kníž. zástupce z Ouřiněvse, J.D.Merity, ředitele z cukrovaru, čp. 75, Frant. Fořta, čp. 73, Václ. Selixe, čp.52, Jos. Chrousta, čp. 9, Jos. Šťastnýho, čp. 6, Václ. Hladíka, čp. 8, Jana Ešnera, čp. 98, Jos. Petra, čp. 26, Jana Škorpila, čp. 69 a Bedřicha Rosenbauma, čp. 65, byla smlouva p. starostou a p. náměstkem Janem Škorpilem přečtena a obec. zastupitelstvem schválena, p. Karlem Klímou, co starostou, p. Janem Ešnerem, p. V. Hladíkem a p. Jos. Šťastným podepsána a usnešeno, by se stavbou mostu na oslavu 50ti-letého panování Jeho Veličenstva Našeho Krále Františka Josefa I. a na oslavu 100tých narozenin našeho „Otce Národa“ Františka Palackého dne 13. června 1898 v týdnu narození posledního započteno bylo.
Technický znalec ku stavbě ustanoven p. J. Krovák ze Škvorce, do stavební komise zvoleni byli p.p. V. Hladík, co předseda, J.D.Merita, Jan Ešner, Bedřich Rosenbaum.
Dne 13. června 1898 před započetím stavby dostavili od okres. výboru z Čes. Brodu ohledací komise mostu, sestávající z p.p. J. Hyroše, ředitele cukrovaru, Theodora Welicha, okres. cestmistra, oba z Čes. Brodu, u příležitosti zdejší stavební komise, jakož i majitele starého dřevěného mostu a splavu p. Viktora Riedla z Riedensteinu, při které shledáno bylo, že staré prsní zdě a podpůrné plně způsobilé jsou ku nešení železného mostu a veškerých nákladů. Stavba mostu se tudíž s pomocí Boží ještě téhož dne započala a dohotovena býti má do 15. 7. t. r.
Tím záležitosť mostová po desíti letech konečně vyřízena byla a to jen tím se stalo, že pospolita v zdejší obci nastala. Celá záležitosť mostu jest vypsána též v pamětní knize, která u obecního úřadu uložena jest.
V tomto roce 1898 čítá zdejší obec domů 130 a v roce 1896 byla postavena na náměstí pumpa za obnos zl. 411,20. V roce 1897 dne 20. března otevřena byla „Občanská záložna v Ouvalech“, zapsané společenstvo s omezeným ručením, jejíž pokladní obrat za 3/4 roku obnášel zl. 38 674,54. Ředitel téže byl podnikavý zdejší rolník p. Václav Hladík, čp. 8, Josef Košerák, co 1. náměstek, František Prokůpek, 2. náměstek, oba z Tlustovous, Karel Klíma, co kontrolor, čp. 12., Bedřich Rosenbaum, obchodník, čp.65, co pokladník, a revizoři účtů Pavel Rosenbaum, náj. dvora v Hostýni, Frant. Prokůpek, náj. dvora v Hodově, a Alois Švehla, obchodník, čp. 58.
V roce 1898 urovnávaly se příkopy, které již před 15 lety vyměřeny byly a dále má se stavěti silnice dle nového způsobu, tzv. betonování, k Horoušanům a Přišimasům.
V roce 1894 postaven byl na poli Václ. Hladíka nový hřbitov dne 14. října, an starý u kostela sv. Panny Marie se nalézající více nestačoval ku dalšímu pohřbení mrtvol.
V roce 1897 nalézaly se na městečku našem vedoucí kolem obou stran náměstí hluboké příkopy, kteréž v rigol změněny byly, a tudíž městečko naše poněkud se urovnalo. Vše to jest zásluhou starosty pana Karla Klímy.
Též v r. 1897 jednalo se o to, by sokolská jednota zde zaražena byla. K účelu tomu uspořádáno bylo na zdejším Rudolfovým háji veřejné cvičení sokolských jednot z Čes. Brodu, z Červeného Kostelce, Kouřimi, Ouřiňovse aj., z kteréhožto cvičení čistý výnos zl. 95 obnášel a p. pořadateli Janu Ešnerovi prozatímně uschován byl k účeli zaražení jednoty Sokola.
V roce 1889 byl následkem rozvodnění potoku Ouvalského stržen most u mlýna, čp.12, kterýžto sl. okres. výborem postaven a k udržování převzat.
V r. 1896—7-8 pokračovalo se zalesňováním strání okolo Ouval se prostírajících, hlavně od Rudolfového háje ku mlýnu p. Sýkory, čp. 36, ku kterémuž účeli nejvíce štěpařský spolek nápomocen byl, který z 22 členů sestává.
Dle výtahu z inventáře koncem r. 1897 činily aktiva obecního jmění zl. 27.491,57, pasiva 13.002,50. Dle rozpočtu na rok 1898 činil schválený příjem zl.722,29 a vydání zl. 3.449,80, z kteréhož vypočítáno bylo 546 obecních přirážek, vypočítaných dle předepsaných c. k. přímých daní c. k. berním úřadem v Čes. Brodě v obnosu zl. 5.695.54.
Dle rozpočtu školního na rok 1898 obnášelo vydání zl. 512.59, a tudíž zhora uvedených přímých daní 96 přirážek školních vypočítáno bylo.
Ku konci důležito jest podotknouti, že za panování starosty p. Antonína Chlapce byl v našem městečku v r. 1888 zřízen hasičský sbor. Dále týž reguloval chodníky v ulici nádražní zdarma se svými povozy, zalesňoval stráň od háje až k Sýkorovému mlýnu a zalesnil vrch u aerární silnice „Výpustek“, ke všemu byl nápomocen p. Jan Škorpil, Frant. Řezáč, pekař. Všem pp., kteří se o krásu městečka přičiňovali a starali, budiž jim nehynoucí sláva a zemřelým zem lehká!
Sepsal František Stibral, 37r., tajemník.
Karel Klíma, 62r., Rekovicích u Pyšel
Jan Škorpil, 54r., Škvorec
Václav Hladík, 6Ir., narozen v Ouvalech, čís. 8 a 4
Josef Chroust, 32r., Škvorec
B. Rosenbaum, 47r., z Hlavkovic
J.D.Merita, 54r., Karlín
Josef Šťastný, 46r., Hor. Měcholupy
Václav Selix, 42r., Ouvaly
V. Šrámek, farář Plzeň 1840
František Paul, 39r., Ouval
Jan Aldorf, 42 r., Pečky
Frant. Fořt, 46r., Ouvaly
Jan Ešner, 45r., obchodník roz. v Tismicích
Součástí nálezu je výkaz výsledků voleb v Úvalech ze dne 6. května 1897