Odjezdy – vlak, bus

Odjezdy – vlak, bus

Veřejná doprava ve městě je součástí Pražské integrované dopravy. V následujícím seznamu autobusových zastávek si kdykoli zjistíte aktuální nejbližší spoj. Zobrazí ... číst příspěvek »

Práce

Práce

Inzerce práce na titulní stránce Uvaly.cz Nabídky volných pracovních pozic nebo brigády zobrazíme přímo v novinkách na Uvaly.cz Kontaktujte redakci s textem nabídky. Aktuální ... číst příspěvek »

Odpady

Odpady

Sběrný dvůr Úvaly (od 1.6.2020) Od června 2020 je v provozu nově vybudovaný sběrný dvůr města Úvaly na Hostíně (za stavebninami ... číst příspěvek »

Příroda, památky

Příroda, památky

Město Úvaly díky svému umístění v údolí potoka Výmoly má stále ještě místa, kde je příroda nedotčená výstavbou. Stále zde můžete ... číst příspěvek »

Rozhledna Vinice

Rozhledna Vinice

Snad již v roce 2007 vznikl nápad na stavbu dřevěné rozhledny na vršku nad městem – na Vinici. K realizaci stavby rozhledny ... číst příspěvek »

Nové bydlení v Úvalech

Nové bydlení v Úvalech

Lavina rozrůstání čtyřtisícového města na více než 12,5 tisíc obyvatel (a ve hře jsou další stovky obyvatel k tomu navíc) spouští schvalování ... číst příspěvek »

 

Úvalští usedlíci roku 1713

   Úvalští usedlíci roku 1713 podle „Přiznávací tabelly“ – Výběr ze VII. ročníku časopisu „Pod Lipany“

 Üvaly 1929U mlýnského rybníka (Foto Jaroslav Rajnyš)

1. Martin Těšík, kolář,
2. Tomáš Hladík,
3. Václav Srnec, 4. Jan Chadima,
5. Václav Soukup,
6. Václav Bilanský,
7. Václav Procházka,
8. Tomáš Hladík,
9. Jan Čech,
10. Pavel Honza,
11. Jakub Táborský,
12. Jiřík Krbec,
13. hospoda Jiřího Doubravy,
14. Josef Hintregr,
15. obecní chalupa.

Největší grunty byly Svobodníkovský, Vrabcovský a Opakovský, každý po 120 korcích. Roku. 1654 bylo obděláváno jenom 80 korců půdy rustikální (nenáležející vrchností, selské), zbytek 888 korců zůstával ladem. Roku 1713 přiznávají tyto roční výdělky: kolář 30 zlatých, kovář 50 zlatých, tesař 10 zlatých, druhý kovář v obecním domku 15 zlatých a řezník v hořejší hospodě Antonín Pošíval 50 zlatých. – Obec měla 203 obyv.; Škvorec 25 gruntů a 306 obyvatelů.

Roku 1713 jsou zde dvě hospody, vrchnostenská na Mašlovském gruntě – jinak Dolní nebo Velká – a hospoda na Krejčovském gruntě – jinak Horní.

Üvaly 1929Pod splavem (Foto Jaroslav Rajnyš)

Roku 1654 byla po celé zemi vykonána „generální visitace“, aby byly zjištěny ohromné škody, způsobené válkou třicetiletou. Z 15 gruntu zůstaly zde obydleny jen tři. Podle čísel jsou to: 1. Jakub Pekař, 30 korců (pole na 3 strany), 2. Václav Vrabec, 30 korců a 14. Jan Šik, menší chalupa.

Rozbořené grunty podle čísel: 3. Mlynářovské dva (45 korců a 90 korců), 4. Nezvědovský, 90 korců, 5. Opakovský, 120 korců, 6. Svobodníkovský, 120 korců, 1. Pekařovský (z původních 120 korců zůstalo 30 korců), 2. Vrabcovský (z původních 90 zůstalo 30 korců), z gruntu Maškovského zřídila vrchnost „Dolní hospodu“ a pole ve výměře 60 korců s ostatní půdou připojila ke dvoru.

Rozbořené chalupy: 8. Kovářovshá, 18 korců, 9. Tkadlecovská, 24 korců, l0. Semelákovská, 15 korců, 11. Horkovská, 6 korců, 12. Fišerovská, 20 korců, 13. Krejčovská, 12 korců, 15. obecní chalupa. Názvy jsou vesměs z doby před válkou třicetiletou.