Akce Gitter

15. března 1939 okupovala německá nacistická vojska Čechy a Moravu s bohatým Ostravskem, 16. 3. 1939 založili nacisté protektorát Böhmen und Mähren a zahájili akci Gitter (akce Mříž).

S wehrmachtem přišla i Einsatzkommanda, která byla později R. Heydrichem, šéfem Hlavního úřadu říšské bezpečnosti, přetvořena ve Státní tajnou polici, gestapo. Represivní síly využily seznamy z 2. republiky a na jejich základě bylo 16. 3. 1939 českými četníky zatčeno v protektorátu 2 174 komunistů, v síti skončili němečtí emigranti a někteří Židé. Režie se potom chopili „neuniformovaní“ Němci. Zatčení němečtí emigranti a Židé koncentrační tábory nepřežili.

Aktion Gitter – Operace Mříže na Wikipedia

Obec Úvaly tehdy patřila k okresu Český Brod. Historické výzkumy prokázaly, že na tomto okrese došlo k desítkám zatčení, ale po podpisu, že se zatčený komunista vyvaruje jakékoliv nepřátelské činnosti vůči Říši, byli až na dva, jednoho černokosteleckého a jednoho německého komunistu, do několika dnů propuštěni. Šlo o zastrašovací manévr a o využití propuštěných jako volavek.

Antonín Víšek

V rámci akce Gitter byl v Sadské, tehdy okres Poděbrady, zatčen komunistický funkcionář Antonín Víšek, vedoucí tamního spotřebního družstva Včela, kudy bylo distribuováno Rudé právo. Celou válku prožil v „ochranné vazbě“, tzn. věznění bez soudu a bez konce, konkrétně v koncentračních táborech v Dachau u Mnichova, Buchenwaldu u Výmaru a v alsaském Natzweileru-Struthofu. Útrapy přežil také díky povoleným balíčkům od manželky, z Dachau se vrátil s těžkým postižením plic.

Rodina se přestěhovala do Úval, kde po válce zakládající člen strany zastával v komunální a stranické politice nejvyšší funkce. Nezištný vyučený zedník se stal velmi tvrdým stalinistou, hlavně v 50. a 70. letech, kdy stranickými posudky mařil studijní nebo profesionální život a volnočasové aktivity občanů.

Jaroslav Glücksmann

Vyučený krejčí Jaroslav Glücksmann pracoval po návratu z Velké války jako pomocný dělník. Jako člen KSČ byl 16. 3. ve Skutči, okres Chrudim, zatčen a asi po třech měsících po podpisu propuštěn. Rodina se přestěhovala do Úval, kde byl J. Glücksmann 1. dubna 1941 zatčen a v Berlíně odsouzen za velezradu na dva roky a osm měsíců, poněvadž ve Skutči vybudoval ilegální organizaci zakázané komunistické strany, platil a vybíral stranické příspěvky, účastnil se rokování o znovuobnovení Československa. Věznění přežil v  St. Georgenu v hornofalckém Bayreuthu. Propuštěn byl 31. 1. 1944 z Gollnowa (polsky Goleniów). Potřetí byl za ilegální práci zatčen 7. července 1944 a z koncentračního tábora v saském Zwickau, pobočného tábora KT Flossenbürg, se už nevrátil.


Československý válečný kříž 1939
13. 4. 1946 obdržel Jaroslav Glücksmann od prezidenta republiky Dr. E. Beneše Československý válečný kříž 1939 in memoriam, vyznamenání získal za uznání bojových zásluh za osvobození Republiky československé.
Mezi významné nositelé vyznamenání patří např. George S. Patton, Jan Opletal, Ludvík Svoboda.
zdroj fotografie vyznamenání: wikipedia

 

Nacisté zastrašovali, zatýkali, snažili se zlomit odpor národa braním rukojmí.

Byli velmi dobře informováni o plánech čs. komunistů jednou převzít moc ve státě, věděli o stálém cíli J. V. Stalina a Kominterny bolševizovat celou Evropu, ale řadoví komunisté sledovali v protektorátu stejný úkol jako národní odboj – obnovení Československa. O jejich vzájemné spolupráci v boji proti zachvácení celé Evropy nacisty se lze zmínit při jiné příležitosti.

zpracovala PhDr. Lenka Mandová

Prameny: Archiv v Arolsen-BRD, Archiv bezpečnostních složek, archiválie rodiny Urb. od Ministerstva národní obrany

Written by