Spojka Úvaly – Říčany místo dálničního obchvatu

Spojka Úvaly – Říčany místo dálničního obchvatu

Stavbu dálničního obchvatu Prahy předběhne stavba nové silnice Úvaly – Říčany. Stát a kraj za sedmikilometrovou propojku kolem středočeských vesnic Škvorec, Zlatá, ... číst příspěvek »

Šuple

Šuple

Na počátku byla myšlenka. Šárčina myšlenka. Myšlenka tak silná a upřímná, že bylo možné ji zhmotnit až do živého projektu, který ... číst příspěvek »

Máme toho dost

Máme toho dost

V Úvalech proběhlo třetí setkání lidí, kteří podporují výzvu spolku „Milion chvilek“ pro demokracii. Spolek pořádá demonstrace v Praze, a v regionech se ... číst příspěvek »

 

Nechtěné hřiště?

Starosta města zve občany ze čtvrti „U Horoušánek“ na veřejnou diskusi 12.1.2015 (18:30, v DPS) k využití městského pozemku, který je v ulici E. E. Kische v úvalské čtvrti u Horoušánek. O co jde?
Při zástavbě pole na obytné území městu zůstal pro veřejné využití pozemek (1237 m2), který je nyní v obytné zástavbě, mezi rodinnými domy. Pozemek si představte jako obyčejnou nezastavěnou parcelu pro rodinný dům.

Část občanů z této čtvrti přišla s myšlenkou (konečně) využít pozemek k nějakým veřejně prospěšným účelům. Úvalské čtvrť u Horoušánek je specifická tím, že ji investor opustil bez dobudování infrastruktury. Nová kanalizace se ukázala v tak špatném stavu, že je právě nyní sanována městem (náklady města v objemu cca 0,5 mil. Kč), jako nepoužitelné se jeví rozvody pro stále chybějící veřejné osvětlení, chodníky neexistují též. Lze tedy pochopit, co sousedy stmeluje. Nyní zde město (opět na vlastní náklady, cca 2 mil. Kč) buduje zasakovací pás (osázená mez – škarpa) jako ochranu před záplavou této čtvrti (dešťovou vodou z polí). Škoda, že se na to nemyslelo již při schvalování výstavby.
pozemek města Úvaly
Foto: současný stav

V souvislosti se zmíněným pozemkem města jsme dvěma „sousedům“ položili několik otázek, aby bylo jasnější, zda se jejich pohled na využití pozemku liší a případně v čem.

Jaký účel by měl pozemek podle vás mít? Měl by to být parčík, sportovní hřiště, dětské hřiště,…?
Eva Chvalkovská: Pozemek, který je majetkem města Úvaly, by podle mého názoru měl být využit jako veřejné prostranství, sloužící místním obyvatelům, jak bylo plánováno v dříve platných dokumentech. Konkrétní podoba by měla být výsledkem veřejné diskuse, kterou jsem se snažila iniciovat připravením prvotního návrhu na vybudování veřejné parkové zahrady, která by sloužila jako oddychový prostor pro obyvatele všech generací a zároveň by její existence nerušila okolní obyvatele. Tato varianta má mezi místními obyvateli řadu podporovatelů.
Petr Vosecký: Tento pozemek by měl být, stejně jako okolní parcely využit na stavbu rodinného domu, tedy jako stavební parcela.
Prostor okolo zasakovacího pásu a plánované cesty do Úval se nabízí jako velmi dobrá varianta na umístění stabilních posilovacích a herních prvků , na procházky.  Představuji si tam lavičky sloužící k odpočinku i menší zastřešená odpočinková místa na malý piknik jako jsou postavena v blízkých Horoušanech vedle cyklostezky. Jsem rád, že už je rozhodnuto o Aleji úvalských dětí II. Bude přesazena na pokračování cesty podél zasakovacího pásu. Sázet se bude i dál, o tom mne ujistil Dr. Pokorný /pozn.: místostarosta/ na veřejném zasedání města. Snad to bude hotovo  ještě letos a já si budu moci přijít protáhnou tělo.

Úvaly - Horoušánky, mapka

Spodní část Horoušánek jsou Úvaly (hranice je vyznačena fialově). Vpravo je označen pozemek, kolem kterého nyní probíhá diskuse.

Měla by plocha být volně trvale přístupná nebo uzamykatelná s provozním řádem?
Eva Chvalkovská: Tato veřejná zahrada by měla být oplocená a měl by na ní platit provozní řád podobně jako na ostatních zahradách či hřištích v Úvalech, které jsou v sousedství rodinných domů. Tímto by se mělo zamezit obavám o nezřízené užívání tohoto veřejného prostranství.
Petr Vosecký: Vzhledem k tomu, že nepředpokládám využití v tomto smyslu, vyjádřím se jen heslovitě. Respektovat názor majitelů sousedních parcel! Podle určení prostoru nastavit pravidla používání. Řešit i příjezdovou komunikaci a případné parkování, zase dle účelu.

Pokud pozemek nechcete nechat „ladem“, s jakým financováním počítáte? Rozpočet města je na rok 2015 již schválen.
Eva Chvalkovská: Výše nákladů závisí na konkrétní podobě tohoto veřejného prostranství. Pokud by se jednalo především o oplocení, vysazení zeleně, několik málo prvků pro malé děti a posezení, odhadovaný rozpočet by se mohl pohybovat kolem 100. tis. Kč. Uvažovat můžeme i o vícezdrojovém financování – např. kombinace grantu, soukromých zdrojů a příspěvku města by mohla být reálná. Místní lidé jsou ochotni přispět i dobrovolnou prací. Naše čtvrť už je z většiny obydlená a je škoda nechat pozemek ležet ladem, když bychom ho mohli zkultivovat a využívat.
Petr Vosecký: Pokud zvítězí zdravý rozum, pak bych očekával rozhodnutí města, že veškeré finance získané z prodeje pozemku budou využity v naší lokalitě. Město nám svojí nečinností a nezájmem o naší lokalitu v dobách minulých připravilo mnoho nepříjemností. Bylo by jen dobře, abychom dostali do naší lokality malou satisfakci. Chybí zde mnoho základních věcí, je zde potřeba rekonstrukce komunikací chybí veřejné osvětlení…  Chybí toho hodně!

Co určitě nechcete, aby na tomto pozemku vzniklo?
Eva Chvalkovská: Napadá mě celá řada zařízení a staveb, které by asi nikdo v sousedství nechtěl… To ale zřejmě pro účely tohoto článku není příliš relevantní.
Na závěr bych přidala vyjádření k navrhované variantě prodeje pozemku. Podle mého názoru není rozumné, aby město pozemek prodávalo, protože by tak připravilo místní obyvatele o jediné možné veřejné prostranství, které může sloužit místní komunitě obyvatel. Dříve developeři plánovali satelitní městečka víceméně bez veřejných prostranství s cílem maximalizace zisku. V naší čtvrti se městu podařilo tento pozemek udržet a současní architekti a urbanisté prosazují budování veřejného prostoru i v rezidenčních čtvrtích, protože díky tomu se daří udržet komunity lidí „živé“. Pokud by město pozemek prodalo, jednalo by se o příjem pravděpodobně mezi 1-2 mil. Kč. Požadovat po městu, aby po prodeji tyto finance investovalo zpět do naší čtvrti, jak navrhují zastánci prodeje, není příliš férové vůči ostatním Úvalákům a nevěřím, že by zastupitelé na tento princip přistoupili. Nicméně investice do veřejného osvětlení a stavby silnic v naší lokalitě by měly být stále prioritou bez ohledu na to, jak bude s diskutovaným pozemkem naloženo.
Petr Vosecký: Rozhodně nechci využít tento pozemek jako hřiště či něco podobného. V našem bezprostředním okolí je mnoho možností kde vybudovat herní místo pro děti včetně klidové zóny jako místo k odpočinku.
Prodej pozemku je nezvratné rozhodnutí. Naše lokalita potřebuje naléhavě řešit řadu problémů a domnívám se, že prodej pozemku by některé mohl za podpory města vyřešit. Navíc u naší lokality je velice blízko hřiště v Horoušánkách, které je veřejně přístupné. U nás je spíše než hřiště potřeba naléhavě řešit jak se  dostanou děti bezpečně na zastávku autobusu, není veřejné osvětlení, žalostný stav komunikací a řada dalších problémů jako je havarijní stav kanalizace.

Zdá se, že úvalské komunitě u Horoušánek město věnuje zvýšenou „péči“, viz www.mestouvaly.cz. Zvýšenou iniciativu obyvatel ale odstartovaly nově vzniklé problémy při budování infrastruktury a při plánování od Úval odtrženého osídlení.

A jak se bydlí ve vaší ulici, čtvrti vám? Napište nám.

 

Grafika: Eva Chvalkovská, Petr Vosecký a redakce Uvaly.cz

Plánek využití prostoru

plánek, který jako návrh zaslala paní Chvalkovská

Kalkulace prostoru

předběžná kalkulace realizace návrhu od paní Chvalkovské

Pro zajímavost jak vypadá Horoušanské dětské hřiště vzdálené od diskutovaného pozemku města asi 1100m, 16 min. chůze (viz mapy.cz).
Využitý pozemek na okraji obytné výstavby (viz grafika výše – obcí lépe naplánované umístění).
hřiště Horoušánky horousanky-hriste2

Pozn.: Úvodní grafika k článku je použita ze stránky věnující se dětskému hřišti v Pařezině, které je velmi pečlivě provozováno i díky sousedům. Jako protiklad by bylo možné uvést dětské hřiště na městském pozemku Smetanova 203, které neoploceno, bez dohledu a s minimální údržbou samovolně zaniklo po 2-3 letech a dnes jsou na místě jen terénní zbytky po hracích prvcích.

 

Doplněno:
Videopřenos / záznam z vyvolané veřejné diskuse 12. 1. 2014 je k dispozici zde.