Práce

Práce

Inzerce práce na titulní stránce Uvaly.cz Nabídky volných pracovních pozic nebo brigády zobrazíme přímo v novinkách na Uvaly.cz Kontaktujte redakci s textem nabídky. Aktuální ... číst příspěvek »

Odpady

Odpady

Sběrný dvůr Úvaly (od 1.6.2020) Od června 2020 je v provozu nově vybudovaný sběrný dvůr města Úvaly na Hostíně (za stavebninami ... číst příspěvek »

Příroda, památky

Příroda, památky

Město Úvaly díky svému umístění v údolí potoka Výmoly má stále ještě místa, kde je příroda nedotčená výstavbou. Stále zde můžete ... číst příspěvek »

Rozhledna Vinice

Rozhledna Vinice

Snad již v roce 2007 vznikl nápad na stavbu dřevěné rozhledny na vršku nad městem – na Vinici. K realizaci stavby rozhledny ... číst příspěvek »

Nové bydlení v Úvalech

Nové bydlení v Úvalech

Lavina rozrůstání čtyřtisícového města na více než 12,5 tisíc obyvatel (a ve hře jsou další stovky obyvatel k tomu navíc) spouští schvalování ... číst příspěvek »

 

Perličky i perly historie

Pustila se do inventarizace archivu města. Co archiv města Úvaly obsahuje, prozradí archivářka Alena Janurová. 

Jste členkou letopisecké komise a zároveň jste velmi pečlivá z hlediska dokumentace, řazení, popisování,… ideální člověk pro generální úklid archivu. Jak k tomu ale došlo, že jste přijala tuto výzvu?
Ano, jsem členkou letopisecké komise, ale to nevylučuje zároveň být pečlivá. Byla jsem před pár lety dlouho v Komisi pro kulturu a brala jsem svou účast taky velmi vážně. Když něco dělám, tak pořádně, rychle a bez zbytečných průtahů. Někomu lezu svým přístupem na nervy.

Naštěstí mám dobrou paměť a mám ráda logiku. Jsem umělecky založený tvor a moje myšlení je nejen založeno na mé vlastní logice, ale i vidím v obrazech a v obrazech si pamatuji. To velmi usnadní rozdělení řešeného problému na logické uzly, které vedle sebe na šňůrce jsou jak zápis kippu.

A výzvy mám ráda. Ráda se pouštím do nových věcí, které řeším co nejrychleji, abych se mohla pustit do další. Tentokrát jsem se ale „zasekla“ na dlouho. Mám pocit, že je dobře zúročit léta studií na přírodovědecké fakultě, která naučí být všestranným, pak studia knihovnictví a informaticky, která začínala tehdy být hitem. Desítku let jsem pracovala jako mikrobiolog a pak 15 let práce v Útvaru vědeckých informací při MZ ČR a nakonec 10 let práce v Zemských novinách dá člověku zásobu, ze které lze čerpat do smrti. Jsem postižená „nemocí z povolání“. Jakmile slyším otázku, nutí mě to odpovědět a také stále hledat nová řešení, nové informace.

Při různých kulturních akcích města bylo třeba získávat materiály pro výstavy, kterých bylo ročně několik. Bylo vidět, že členění dokumentů v archivu kroniky je víceméně náhodné a hledání v podstatě pohledem do skříní. Nejlépe byly uloženy staré fotografie, sice v potrhaných obálkách, ale popsané. Stávalo se ale, že si někdo fotografii vypůjčil a už nevrátil nebo byla založena jinam.

Když jsem se stala členkou letopisecké komise, tak jsem okamžitě začala pátrat, jak to napravit. Moje srdce informatika úpělo. Pracovala jsem dost dlouho v knihovnách s katalogy, databázemi a programy, abych vzdala první nezdary při hledání nejjednoduššího a levného programu pro zpracování archivu, který by vyústil v on-line přístup k uloženým dokumentům pomocí katalogu jaký znáte z knihoven a umožnil i digitalizaci archivu a v případě, že nepůjde proud, tak i v papírové formě. To je i cíl inventarizace.

Proto jsem tu výzvu přijala.

Původně byl obsah historického archivu města ve třech skříních. Jaký je stav dnes?
Ano, na městském úřadě v Pražské ulici. Tři archivní plechové skříně s nástavci přeplněné různorodou směsí. Pár fochů vyložených kronik města, které jsou nyní od roku 2016 uloženy v Okresním archivu a jsou digitalizované. Oproti dřívějším webovým stránkám města, kde byly kroniky zpracované rovnou digitálně uloženy od roku 2004 do 2015, se nyní na nových stránkách města objevují postupně dopsané a i digitalizované, přístupné všem pod ikonkou KRONIKY. Jedná se o roky 1801 – 1989.

Dnes je archiv městských kronik přestěhován s městským úřadem do nové radnice v č.p. 95. Má svoji místnost a přibyly dvě archivní skříně. Zpracovaný archiv je uložen do krabic podle signatur a témat a opatřen seznamem obsahu krabic. Každá skříň je popsána, jaké krabice obsahuje. Dokumenty jsou uloženy v papírové formě nebo digitální na CD a DVD a podle možnosti jsou skenovány ty dokumenty, které to dovolují. Zároveň jsou skenovány i negativy fotografií celuloidové i skleněné, které jsou cenným archivním materiálem. Archiv shromažďuje i knihy týkající se Úval a okolí a dary od významných osobností. Obsahuje i vzpomínkové artefakty jako plakety, ocenění, část uniformy legionáře, čutoru strážníka z roku 1914, vak českého vojáka z Úval v britské armádě apod.

Nejstarší kroniky města Úvaly jsou digitalizovány a uloženy v okresním archivu: Státní okresní archiv Praha-východ se sídlem v Přemyšlení
V digitalizované podobě jsou kroniky města Úvaly vystavovány postupně na webu města.

Zápis v kronice informuje, že do té doby bylo možné ve všech politických stranách pokojně pracovat. Pak přišel únor 1948…

zdroj: kronika města Úvaly
Sken celé kroniky Úval z roku 1948 na webu města

V loňském roce jste mluvila o stovkách gigabajt dat, skenování tisíců fotek za rok, … Nedovedu si představit objem listin, které jste musela projít, přečíst, prozkoumat.
Dnešní stav už nedokážu popsat čísly, jsou to tisíce souborů a složek. Pokusím se alespoň shrnout objem dat. Mám zpracováno 835 GB a je fakt, že videa v tom nejsou. Počty fotek už nelze určit, to jsem přestala počítat. Jen alb je 55, včetně několika nových. Knih je 43.
Celkem jsem v přírůstkovém seznamu na čísle 768 katalogizačních záznamů, z toho je třeba jen 218 DVD s jedním až 100 soubory a několika až 2 590 a více složkami.

Webová adresa na on-line katalog archivu kroniky města Úvaly (v programu Tiritus)

Od roku 2016 pracuji na dohodu o provedení práce na archivu na 2 hodiny denně, ale já na tom dělám, kdykoliv mě napadne, svátky a víkendy nevyjímaje. Navíc jsem zaměstnaná i ve spisovně městského úřadu, celkem tedy na 4 hodiny denně. Tím, že potkávám cestou do práce mnoho úvalských občanů, kteří mi sdělují novinky i vzpomínky, tak vlastně pracuji kromě příjmu jídla a spaní, skoro pořád. Materiály se nabalují, jako sněhová koule.

Objevily se také pracovní zápisky nedokončených kronik…
Při jednom veřejném jednání zastupitelstva před pár lety bylo řečeno, že chybějící kroniky se nebudou doplňovat. To ve mě opět nastartovalo myšlenku jejich dopsání, obzvláště proto, že jsem v archivu našla část konceptů víceméně rozpracovaných od kronikářů od pana dr. Sedlmajera, přes studenta Schneidra po kronikáře Ing. Bredu. Jednalo se o roky 1993 – 2003, rok 1992 chyběl úplně. Pomocí Života Úval, který je úžasným zdrojem informací, pomocí dotazů u pamětníků, procházení starých záznamů zápisů Rady města, jsem doplnila i ten nezmapovaný rok a tím se vlastně učila psát kroniky. Studovala jsem různé prameny na webu, jak psát kroniky. Pomohli také členové letopisecké komise svými náměty a připomínkami, a nakonec kontrolou češtiny. Dělají mi problém čárky. Musela jsem se naučit nevyjadřovat se v bodech a používat slovesa, aby kroniky měly i čtivý vypravěčský styl.

Stále ale otevíráte obálky desky či alba plná fotek, listin, plakátků? Jak se vyznáte v tom co není popsané?
Třídím si nalezené do komínků a beru podle nálady to či ono, zpracuji a zařadím do příslušné signatury, seznamu a obálky a pak do krabice. Dokumenty mají pořadová čísla a postupně doplňuji krabice tím, co je zrovna hotové. Nejdůležitější bylo najít systém, ověřit si jej a doladit. Mám radost, když si na setkáních s uživateli zvoleného programu mohu ověřit, že jsem systém vypracovala logický a použitelný. Tím se dostávám k programu. Knihovny používají ve velké většině program firmy Lanius, kteří inovují a vylepšují už roky katalogizační programy. Nabídli v roce 2016 nejnovější program, který byl stvořen také pro muzea a nejlépe odpovídal potřebám katalogizace archivu – Tritius. Věřila jsem, že bude jednou kompatibilní s programem Městské knihovny a skutečně. Již minulý rok naše Městská knihovna přešla také na tuto novou verzi. Je faktem, že i Městská knihovna musela řešit podobné uživatelské problémy jako já v počátcích práce s programem.

Radí mi tak desítka lidí. Jsou to většinou úvalští rodáci nebo dlouholetí obyvatelé, kteří také mají vztah k historii, a není jim lhostejný život v Úvalech. Obracím se i na pracovníky městského úřadu a technických služeb. Dobrá jsou i setkání seniorů, kde se mi vždy podaří najít někoho, kdo mi pomůže ověřit určitou informaci nebo mi poskytnou další vodítka či nové pohledy. Spoustu snímků už určím sama poté, co jsem prošla a projela Úvaly všemi směry a dívám se očima „detektiva“.

Zápis v kronice 1968 dokládá, jak složitý může být proces schvalování kroniky a jejího přepisování, když se změní politický zájem. Rok 1968.

zdroj: kronika města Úvaly
Sken celé kroniky Úval z roku 1968 na webu města

V Životě Úval máte rubriku „Poznáte…“ a došlo k tomu, že se starousedlíci přece jen na vás začali obracet?

To je pravda. Na každé číslo s článkem a dotazem se ozve jeden až pět i více občanů, někdy i dávno nebydlících v Úvalech, ale kteří se nějak dostanou k Životu Úval. Poskytují nedocenitelné památky a fakta, které ukládám do archivu.

Na základě výše zmíněných setkání a spoluprací s pamětníky mohu mapovat život v Úvalech. Pokouším se doplňovat známé i neznámé informace z knih Úvaly jindy a nyní a Úvaly v průběhu staletí. Neřekla bych, že jsem objevila něco podstatného a závratného. Spíš jde o ono doplňování podrobností, které by zanikly.

Třeba by si nikdo nevzpomněl a neviděl fotku řeznictví pana Poupy a jiné, paní Týblové, kde byli poznáni i přítomní u obchodů. Nedostala bych od jedné rodiny do archivu čutoru strážníka F. Sokola, kterou nosil do služby, když vyhlašoval první světovou nebo vak česko-britského vojáka.

„Poznáte se?“, to je rubrika v Životě Úval, kterou dělám moc ráda. Získávám tím nové příznivce a nová pojmenování pro neznámé dokumenty. Jsou ale fotografie, které poslali čtenáři a nikdo nepoznává, kde a kdo to je. To je například lakýrník kočárů, strýc jednoho, který fotografii podepsal jako úvalský občan, a přesto se zdá, že dům není z Úval, nikdo se na výzvu neozval. Z nedávné doby – vyzvala jsem k poznání dětí na fotografii divadelní hry o … Pamele z roku 1952 a ozval se bývalý ředitel základní školy pan František Smolík a poznal všechny čtyři děti, sám byl mezi nimi a chodil tehdy do 4. třídy ….


Antonín Calda, lakýrník
fotografie z archivu kroniky města Úvaly

Jsem velmi ráda, že se lidé nebojí a neostýchají se ozvat a mají tu důvěru, že mi svěří fotografie a pohlednice, které naskenuji a čestně vrátím. Někomu nevadí, že ho jmenuji, jiný prosí, ať zdroj neuvádím. Všechno respektuji. Hodně fotografií a vzpomínek mám pro archiv od rodiny Trapků z dokumentů tatínka, pana Josefa Jánského. Plno fotografií je od nedávno zesnulého Václava Mandy. V archivu je autorem historických fotografií převážně pan Rajnyš.

Kontakt: Alena Janurová, alena. janurová@centrum.cz