Co se děje za humny 2019/3

Co se děje za humny 2019/3

Pošta před krachem s konkurencí v zádech, další zlato do Úval, Jan Psota provětrá listinu s druhou nejstarší zmínkou o existenci Úval … a další události ... číst příspěvek »

Jan Tesař halovým mistrem republiky

Jan Tesař halovým mistrem republiky

Je držitel historicky druhého nejlepšího času na 400 m v ČR 45,73. Běhá za „Atletiku Stará Boleslav“, ale vyrostl v Úvalech, prošel například ... číst příspěvek »

Poznejte své zastupitele z voleb 2018

Poznejte své zastupitele z voleb 2018

Známe své zastupitele? Je to trochu překvapující, ale následující seriál představující zvolené představitele města Úvaly je od roku 1989 vůbec ... číst příspěvek »

Úvalské přikázání – nezaparkuješ

Úvalské přikázání – nezaparkuješ

Starosta města Úval Petr Borecký a doc. Ing. Jiří Čarský, Ph.D. z ČVUT prezentovali projekt regulace parkování v Úvalech kolem nádraží.   K ... číst příspěvek »

Úvalské přikázání  – nepostavíš

Úvalské přikázání  – nepostavíš

V Úvalech platí od 1.2.2019 stavební uzávěra. ... číst příspěvek »

Rok 2019 bude pro Úvaly nejtěžší

Rok 2019 bude pro Úvaly nejtěžší

Městu chybí 5 mil. Kč a finanční situace může být ještě horší. Lékem může být prodej majetku, developerské sídliště na polích ... číst příspěvek »

 

Valach co táhne a nepustí

Tajná chodba v Úvalech, ztracené kule, žebřík na věži, drancující hledači pokladů… a spousta zajímavých témat z historie. Stačí se jen zapovídat se zapálených znalcem historie.

Jan Psota ml.

Poprvé jsem se s Honzou potkal, když ještě studoval. Měl již výborné znalosti historie a ohromující, až neskutečný, přehled o historickém vývoji okolních obcí, majitelů panství, historii klíčových staveb – kostelů, pošt, škol, pivovaru, rybníků,…Vše co by člověk od mladíka před začátkem kariéry vůbec neočekával.
Je logické, že na post kronikáře Hradešína by se nenašel vhodnější kandidát. Honza se však stává i kronikářem Škvorce a objevuje se v našem regionu u všeho co se točí kolem historie… u projektu Cesty a památky Kolínska, v Klubu přátel historie a přírody Úval a okolí, stál za vydáním publikace „Drobné památky v Úvalech a okolí“ vydané v r. 2009, spolupracuje s muzeem v Českém Brodě a v Čelákovicích, účastní se řady průzkumů a ověřování,…

FOTO: Jan Psota ml. s  nálezem, který mu z regionálního hlediska udělal velkou radost.
Jan Psota ml.

Určitě výčet tvých aktivit není úplný?
Publikací, na kterých jsem měl možnost dělat, nebo se jich zúčastnit, je několik. Poprvé roku 2004 na knize Úvaly v průběhu staletí a pak to šlo docela rychle za sebou: 2005 – Z historie a současnosti obce Hradešín, 2007 – Turistický průvodce: Okolí Prahy, 2007 – Přírodní památka Klepec, 2007 – Zlatá: 650 let, 2009 – Drobné památky v Úvalech a okolí, 2014 – Tismice, kulturní dědictví obce a 2015 – Toulavá kamera 20.
Mezitím se dlouhodobě věnuji zpracování a vydávání informačních tabulí v různých obcích (už asi 40) a naučných stezek na Českobrodsku, například NS Hradešín (2005), NS Klepec (2007), NS Zahrady (2008), NS Cesty Které nás spojují (2011), NS Údolím Šembery (2011), NS Český Brod-Štolmíř (2013) a další…

K tomu jsi ještě kronikář?
Kroniky na Hradešíně a ve Škvorci už bohužel nevedu – musel jsem od r. 2010 kvůli rodině ubrat řadu aktivit a to skoro na minimum. Zůstal jsem již jen jako kronikář obce Rostoklaty (již od roku 2007), člen Komise pro regeneraci MPZ Český Brod a redaktor čtvrtletníku Hradešínský zpravodaj.

Jaká je tvoje profese, čím se živíš?
Profesí jsem archivář se zaměřením na kronikářství, ale pracuji úplně v jiném odvětví.

Kolik volného času po práci ti zabere tvůj koníček?
Hromady času. Nedá se to přesněji specifikovat. Někdy se to tak sejde, že když získám signatury, za jeden den stihnu sjet i dva archivy a pak vytěžené informace týden třídím, luštím a zpracovávám. V průběhu let se stal z koníčka pivovarský valach, který táhne a nepustí. Regionální historii Českobrodska se věnuji soustavně asi od roku 2003. Odstartovala to myslím seminární práce na střední škole v roce 1999.

Prý si tahal v Tismicích na věž ke zvonům žebřík. Proč?
Přesně tak. /směje se s vítězným výrazem ve tváři/  Potřeboval jsem ověřit dataci na zvonu. Literatura uváděla až tři různé letopočty odlití a tak jsem se pokoušel zjistit, jak to tedy je. U restaurátora Honzy Přibyla jsem si vypůjčil žebřík a vylezl do věže. Problém byl v tom, že románský průlez ve věži není dostatečně široký a brání mu částečně varhany. Musel jsem být nanejvýš opatrný, abych se nikde nedotknul zdiva – taková akrobacie uvnitř památky. Zadařilo se. Zvon jsem viděl a poslední číslice letopočtu v gotické minuskuli je „ypsilon“ – 2, což římské číslování dnes nezná. Za námahu a ověření letopočtu 1442 jsem z kostela vylezl úplně zašpiněný, ale šťastný, že se podaří vyvrátit další zažitý omyl. Takových průzkumů proběhlo víc, do publikace se dostala některá nová a dosud nepublikovaná zjištění.

Každé místo má nějakou svou pověst. Z Hostína v Úvalech mávést tajná chodba… Existujezrnko pravdy na podobných pověstech?
Tak v případě Hostína existuje svědectví z roku 1922, kdy jacísi dělníci objevili ve sklepě dvora ručně sekanou průrvu ve skalnatém podloží, jíž se vydali prozkoumat. Podle jejich zjištění měla být chodba vedoucí severozápadním směrem dlouhá až 200 metrů asi přibližně do míst dnešní světelné křižovatky na Slovanech, dál byla zavalená. Uvnitř nalezli několik železných předmětů a kahan. Co s chodbou provedli? Zaváželi ji několik let sutí a popelem až ji zavezli. Ovšem potvrdit tohle svědectví bez jakéhokoliv důkazu nebo konfrontace prameny nelze. Chodby by se daly předpokládat pouze u významných sídelních hradů nebo tvrzí, ale většinou se jednalo o krátké únikové cesty z objektu.

Okolí obcí v regionu dnes mění výstavba domů, stavby komunikací,.. Dá se dnes ještě objevit něco zajímavého?
Určitě ano. Vloni na podzim jsme na poli mezi Hradešínem a Přišimasy objevili šest kulí z rakouské muškety, které tu poztráceli někdy kolem 24. června 1757 Daunovi bílokabátnící při návratu z bitvy u Kolína.
Stálým problémem jsou hledači pokladů s detektory, kteří krajinu doslova vykrádají o mnohem starší předměty. Viděl jsem několik soukromých vitrín s bronzovými záponami, šperky i předmincovními platidly.Takové nálezy často putují přes aukce a dražby do anonymních soukromých sbírek, třeba i za hranice. S archeology spolupracuje jen mizivé procento a česká historie přichází o mnohdy jediné doklady činnosti dávného člověka. Takto vyjmuté nálezy už nikdy nemohou být vědecky zkoumány v lokálním, regionálním nebo mezinárodním kontextu. Přicházíme o nenahraditelné kulturní dědictví a neexistuje spolehlivý právní nástroj na to, jak takovým zásahům předcházet.

258 let staré kule bílokabátníků, které měli ve spojení se střelným prachem zabíjet. Nález, který je z místního hlediska velmi zajímavý.
…Málokdo však přijde na to, co vlastně našel. 🙂
Jan Psota ml.

Tvůj přístup k historickým artefaktům je spíš asi výjimka. Neměl jsi to štěstí najít nějaký poklad – zlato, stříbro? 🙂
Asi nejcennějším nálezem byla asi 4 000 let stará únětická bronzová dýka s oboustranným ostřím a čepem nalezená v okolí Lysé nad Labem. Dnes je součástí sbírek Městského muzea v Čelákovicích. To je zatím první nález, o který mělo některé z muzeí zájem. Našel jsem i stříbrný groš z doby vlády Jana Lucemburského, nebo přeslen ze 14. století.

Na čem nyní„pracuješ“?Na co soustředíš své bádání historie?
Nyní průběžně pracuji na dvou publikacích. První se bude zabývat historií domů v Rostoklatech od 17. století do současnosti (2015) a druhá, na níž pracuje devět autorů, se týká vrchu Klepce a jeho významu v regionální historii (2016). Knihu o Klepci, která bude mít přes 200 stran, v září vyvěsíme na jeden crowdfundingový portál, kde budou moci přátelé literatury a kulturně založení jednotlivci moci podpořit projekt vydání knihy a vybrat si odměnu šitou na každého.

Protože jsi z Hradešína, tak se tě zeptám: „Co se může Úvalům závidět?“
Úvalům může návštěvník závidět čerstvý vzduch a Klánovický les, ochraňující město před škodlivou smogovou inverzí z Prahy. Také bych zmínil snahu úvalských lidí jako je kolektiv okolo Petra Urbana, kteří se snaží o pozvolný návrat přirozené zeleně a lokálních biokoridorů v okolí města. Kdyby padla otázka, co se Úvalům nemůže závidět, tak bych odpověděl, že nezávidím městu neuspořádaný stav městského archivu. Pak je tu hrozící suburbanizační zástavba v okolí Úval – tzv. sídelní kaše.

Děkuji za rozhovor a těším se na další zajímavé postřehy z historie Úval a okolí na stránkách UVALY.cz

Máte doma zajímavý historický artefakt? Podělte se o něj formou fotografie a vyprávění, kde jste předmět našli. Rádi vás vyslechneme.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA
Na fotografii jsou pečetě z pytlů mouky.
Jedná se o olověné často nacházené „mlýnské plomby“ užívané na pytlích s moukou. Jednu stranu obyčejně zdobil popis výrobce, např. u jedné z plomb se jednalo o parní válcový mlýn Františka Kotta v Březnici. Na druhé straně byla zpravidla ražena hrubost semletí mouky, například jednotková pšeničná (na fotografii vlevo nahoře), dvounulka výběrová a pod. Časově bychom tyto plomby mohli zařadit do let 1870-1925.
Po zapečetění pytle se mouka ještě převažovala. Plomby bývaly nejen ochrannou známkou (poštovných, drážních, moučných) pytlů, ale zabezpečovalo se tím i odcizování produktu.
Také v  Úvalech byly tři mlýny, které zmiňujeme v článcích na Uvaly.cz a dá se předpokládat, že měly své pečetě.