Naše procházka časem po okolí starých Úval se pomalu chýlí ke konci. Započali jsme ji více než před rokem a vinou autora nabyla řada těchto článků nežádoucí délky. Bylo to způsobeno častým odbočováním od popisného způsobu vyprávění a někdy i nevhodnými komentáři. Autor si trochu pozdě uvědomuje, že vyčerpal již trpělivost čtenářů a jejich zájem. Zároveň se za zmíněné nedostatky omlouvá a prosí ještě o malé strpení: příští kapitola bude již poslední.
Háj
Dnes si zajdeme ještě jednou a naposledy do háje a všimneme si změn, které zde a v okolí nastaly, a také příčin jež je způsobily. Není jich málo, jsou většinou staršího data a nelze říci, která je významnější. Začneme třeba obecním lomem. Úpatí kopce, kterým končí náš háj na východní straně, dosahovalo téměř až k vozovce Riegrovy ulice. Odtud jste mohli vstoupit do háje dvěma směry: buď cestou při úpatí podél mlýnského náhonu, nebo vzhůru serpentinou k pavilonu. Lom byl otevřen brzo po I. svět. válce na počátku zvýšeného stavebního ruchu. Obecní kronika nám o tom mnoho nepoví. Podle ní byl v roce 1922 pronajat soukromému podnikateli staveb. Nejprve padly lomu za oběť obě vstupní cesty a během let i kus vrchu a spolu pěkná část háje. Ten býval přístupný i z dřívější ulice Arnoštovy (později Žižkovy) cestou do stráně, která vedla uličkou mezi domky čp. 39 a 51; (nyní jsou tu vrata). Tento vstup opatřený kdysi dřevěnou brankou, zmizel postupným vylamováním skály při rozšiřování dvorků na této straně ulice. Další stezka vedla po mezi od hřbitova. Jeho návštěvníci chodili za pěkného počasí s oblibou hájem a používali této, nyní již zrušené cesty v obou směrech. A konečně pátou zaniklou cestou je ona, která vedla od lávky pod kostelem vpravo přes louku k vyhledávané studánce (viz ŽÚ č.4-1961). Tato trpěná cesta, zakreslená i na mapce připojené ke spisu „Úvaly jindy a nyní“ z r. 1929, byla zrušena při zástavbě louky v roce 1940-1.
Postupným zánikem pěti vstupů návštěvnost háje poklesla; jeho východní část je nyní v přímém směru neprůchodná. Dnešní poněkud lhostejný vztah úvalské veřejnosti k háji má ovšem i jiné příčiny. Jednou z nich je povlovné přesouvání hospodářského, společenského a obchodního ruchu z dolních Úval směrem k závorám a výše. Háj je v přítomnosti pro většinu dospělých obyvatelů Úval jaksi „z ruky“. V této souvislosti si připomeňme i poznámku z obecní kroniky, kde v roce 1921 tehdejší kronikář odb. učitel Jan Štancl napsal: „Nelze nevytknouti části úvalského obecenstva, že s obecními lesíky a háji, které jsou jedinou okrasou Úval, nakládá velmi zle. Před válkou byly háje skutečně krásným místem odpočinku, dnes však staly se rejdištěm nezbedných dětí a hrubých výrostků, kteří hulákáním, hrubým chováním a horšími ještě přestupky znemožňují takřka vstup do háje slušnému obecenstvu“. — Dnes můžeme říci, že tato kronikářova výtka ztratila již svou aktuálnost. Háj je nyní místem spíše tichým a možná i tesklivým pro toho, kdo v něm po léta nebyl. V dalším se pokusme objasnit si, proč tomu tak je. Když v roce 1877 členové Okrašlovacího spolku započali s výsadbou lesních stromků na obecních stráních, měli zajisté na mysli, že zakládají – dnešními slovy řečeno – okrasný zelený pás kolem svého sídliště; při tom se valně nestarali o to, co bude za 50 či více let. Pokud byl mladý háj ve správě obce, splňoval i svůj účel rekreační, kulturní a estetický.
Mezitím ale jeho porost vyspěl (nejstarší stromy mají kolem 90 let) a postupem času se z háje stal obyčejný smíšený les – a to ve smyslu platných zákonných ustanovení takzvaný les hospodářský čili výnosový.
A jako takový nepatří již do správy našeho města, ale je nyní začleněn do státního lesního fondu a tvoří část lesního úseku Hodov patřícího k polesí Újezd nad lesy. Finanční položky týkající se obhospodařování háje zmizely již dávno z našeho obecního rozpočtu a tím skončila i obecní péče o háj. Příslušný zákon není žádná novinka. Pochází z roku 1852 a měl tehdy číslo 250 ř.z. Během doby byl doplňován a novelizován a posléze zrušen v roce 1960 a nahrazen československým tzv. lesním zákonem č.160/60 sb.
Osázení luk topolovými kulturami
Hospodářství háje přešlo tedy snad již před 30 či více lety do kompetence státní lesní správy. Ta zde uplatňuje pochopitelně v prvé řadě hlediska ekonomická a má mj. zájem i na tom, rozšiřovat lesní porosty tam, kde se naskytne příležitost, tedy zejména, když je nabídnut pozemek vhodný k tomu účelu. Tak došlo u nás jednak k zalesnění neúrodných polí a strání za Vinicí, jednak i k osázení některých luk topolovými kulturami (1957,1960).
Pokud jde o louku v Králičině, ta patří k lesnímu komplexu a zde můžeme jen oželet ztrátu půvabného přírodního zákoutí.
Zalesnění mlýnského údolí
Podobně je tomu i v tzv. mlýnském údolí, ovšem s tím rozdílem, že zde byly v roce 1957 vysázeny topoly na louce ležící přímo „za humny“ domů v níže položených částech ulic: Smetanovy, Tyršovy a Fügnerovy, čímž byl i dřívější ráz krásného otevřeného údolí změněn k nepoznání a rybník působí teď tak trochu dojmem tichého lesního jezírka.
Blízká část města pod nádražím a pod uhelnými sklady bývala ještě v nedávné minulosti často sužována dýmem z parních lokomotiv. Za bezvětří nebo při pomalém západním proudění vzduchu ležela tu občas i po celé hodiny řídká clona štiplavého kouře. Elektrifikace železnice způsobila již před 15 lety v tomto ohledu změnu k lepšímu a přinesla Úvalům mimo jiné i dar v podobě čistého ovzduší. Je možné, že i nový polovzrostlý topolový les přivodil tu nějakou povlovnou místní klimatickou změnu, o tom však pisatel není informován.
Jaroslav Rajnyš, 1969, publikováno v Životě Úval
Seriál článků „o úvalském okolí“:
- O ÚVALSKÉM OKOLÍ 1. díl
Na přelomu století
Konec starých Ouval v roce 1918 nebo 1921? - O ÚVALSKÉM OKOLÍ 2. díl
Vybudování koupaliště v r. 1894
1927 – Druhé koupaliště
Horní mlýnský rybník
1873 – Fabrák, Kalák, Kaberna
Horní mlýn
Zavezení Kaberny - O ÚVALSKÉM OKOLÍ 3. díl
Dokončení historie koupališť - O ÚVALSKÉM OKOLÍ 4. díl
Barvírna
Střelnice Svazarmu
Hodov
Demolice Hodovského mlýna 1961
Uvalum speciosum smrdutum - O ÚVALSKÉM OKOLÍ 5. díl
Pozůstatky Pilského rybníka
Jeskyňka
Mrchoviště
Na ztraceném korci
Vykácené duby na Holé Hostyni 1864
Ztracený místní obecní archív z roku 1929
Regionální tisk - O ÚVALSKÉM OKOLÍ 6. díl
Úvalský háj
Obecní pastouška
První část úvalského háje – Císařský sad
1886 vysázení lip na Ouvalák
1892 postaven dřevěný pavilon - O ÚVALSKÉM OKOLÍ 7. díl
Na Paviloně
Masarykův Háj a Háj legionářů
Zbourání chalupy Pod Vinicí v r. 1969 - O ÚVALSKÉM OKOLÍ 8. díl
První družstevní dům
Trampské chaty v Králičině
Třetí kolej a přeložka
V setých
Zbořen Stříbrňák
7 domů ročně, žlutá čísla pro chaty
U široké louky
Nouzové stavby Pod Slovany na místě cihelny
Velké sucho 1947 a rybník Lhoták z roku 1949
Kruhová cihelna V Rohožni
Třetí úvalská cihelna - O ÚVALSKÉM OKOLÍ 9. díl
Cukrovar a fabrák
Horní mlýn
Devět kanálů - O ÚVALSKÉM OKOLÍ 10. díl
Dvůr Hostín
Hrušeň z vojenských map
Hostína a podzemní chodba
Arnošt z Pardubic - O ÚVALSKÉM OKOLÍ 11. díl
Zrušena panská dominia
Lom na Hrobce
Studánka
Pohled z Vinice - O ÚVALSKÉM OKOLÍ 12. díl
SK Ouvaly a Pařezina
Stavba Sokolovny, skautské klubovny, házená
Rozkol sociálně demokratické strany, dvě kina a konec D.T.J. ROVNOST
Sportovní klub SLOVAN a hřiště Na Slovanech - O ÚVALSKÉM OKOLÍ 13. díl
Háj
Osázení luk topolovými kulturami
Zalesnění mlýnského údolí